Jazyková situace u Slovanů v Habsburské monarchii v 19. století

Abstract

During the historical development the larger part of the south Slavs (Slovenes, Croats, partly the Serbs and the population of Bosnia and Herzegovina) and the west Slavs (Czechs and Slovaks) had become the part of one state - the Habsburg Monarchy or the Austrian Empire and later the Austro-Hungarian Monarchy. The 19th century means for all mentioned Slavic nations the culmination of their tasks for emancipation; the stabilization of the language norm and the achievement of the intellectual entity. The historical and cultural situation in the common state during the 19th century opens areal, socio-linguistic and diachronic view on the codification processes by the particular nations, which are organized from one political centre by the common educational and administrative-political system. Secular education of better quality had led all the nations of the state to the cultural and political emancipation, which resulted in the destruction of monarchy. The first part of the work deals with the key moments of the history of the Slavs in the Habsburg Monarchy till the 19th century. From the Great Moravia and the Slavic mission of Cyril and Methodius, creation of the independent Slavic states, till their final integration to the Habsburg Monarchy. It focuses on the development of the literary languages -...

Behem svého historického vývoje se vetší cást jižních Slovanu (Slovinci, Chorvati, cástecne Srbové a obyvatelé Bosny a Hercegoviny) a západních Slovanu (zejména Ceši a Slováci) postupne stávají soucástí spolecného státu - Habsburské ríše, respektive Rakouského císarství a následne Rakousko-Uherska. Pro všechna zmínená národní spolecenství predstavuje 19. století vyvrcholení jejich emancipacních snah predevším v rovine stabilizace jazykové normy, dosažení kulturní a intelektuální svébytnosti. Celková historická a kulturní situace ve spolecném státe behem 19. století nabízí možnost areálového, sociolingvistického a diachronního pohledu na kodifikacní procesy u jednotlivých národních spolecenství, která jsou z politického centra organizována jednotným vzdelávacím a administrativne politickým systémem. Stále kvalitnejší a vyšší vzdelání privedlo všechna národní spolecenství obývající spolecný stát k odborné, kulturní i politické emancipaci a monarchii nakonec vnitrne rozložila. Práce se v první cásti venuje klícovým okamžikum u zkoumaných Slovanu do 19. století. Strucne mapuje politickou i kulturní historii všech zkoumaných národu zhruba od prvního spolecného kulturního a pro nekteré i politického areálu Velké Moravy a cyrilometodejské mise. Zachycuje vytvárení samostatných slovanských státních útvaru ci ztrátu...