Mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém
Non-contractual obligations in private international law
diplomová práce (OBHÁJENO)

Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/46748Identifikátory
SIS: 94050
Katalog UK: 990014244670106986
Kolekce
- Kvalifikační práce [14212]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Dobiáš, Petr
Fakulta / součást
Právnická fakulta
Obor
Právo
Katedra / ústav / klinika
Katedra obchodního práva
Datum obhajoby
10. 1. 2012
Nakladatel
Univerzita Karlova, Právnická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
mimosmluvní závazkové vztahy, Řím II, určení rozhodného právaKlíčová slova (anglicky)
non-contractual obligations, Rome II, applicable lawTématem této práce jsou mimosmluvní závazkové vztahy v mezinárodním právu soukromém. Těžištěm úpravy je Nařízení Řím II, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, které se použije ode dne 11. ledna 2009. Nařízení sjednocuje kolizní normy pro většinu mimosmluvních závazkových vztahů občanského a obchodního práva. Obecné pravidlo stanoví, že rozhodným právem je právo státu, kde došlo ke vzniku škody (lex loci damni infecti). Z tohoto pravidla jsou připuštěny dvě výjimky, výjimka společného obvyklého bydliště stran a úniková doložka zjevně užšího spojení. Pro některé mimosmluvní závazkové vztahy jsou stanoveny zvláštní hraniční určovatele. Jedná se např. o odpovědnost za vadu výrobku, nekalou soutěž a jednání omezující volnou hospodářskou soutěž, škodu na životní prostředí, porušení práv duševního vlastnictví, bezdůvodné obohacení, jednatelství bez příkazu a předsmluvní odpovědnost. Ve většině případů je však umožněno, aby si strany zvolily právo, kterým se bude řídit jejich mimosmluvní závazkový vztah. Dohody uzavřené poté, co došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, jsou možné mezi všemi stranami, zatímco dohody uzavřené před takovou skutečností jsou možné pouze v případě, že všichni účastníci jednají v rámci své podnikatelské činnosti. Na oblasti, které jsou z působnosti Nařízení...
Non-Contractual Obligations in Private International Law This thesis deals with non-contractual obligations in private international law. The most important law in this area is the Rome II Regulation on the law applicable to non-contractual obligations that applies since 11 January 2009. The Regulation creates a common regime of conflict of law rules for most civil and commercial non-contractual obligations. The general rule is the law of the place of injury (lex loci damni). The rule is subject to two exceptions, the common habitual residence exception and a general escape clause based on the closer connection principle. Special rules are laid down for some non-contractual obligations, such as product liability, unfair competition and acts restricting free competition, environmental damages, infringement of intellectual property rights, unjust enrichment, negotiorum gestio and culpa in contrahendo. However, in most cases, the parties may agree on the law applicable to the non- contractual obligations between them. Post-tort agreements may be made between all parties whereas pre-tort agreements are allowed only where all the parties are pursuing commercial activity. Where the Rome II Regulation does not apply the courts will look to the relevant national legislation, which is the Private...