Posuny ve vyjadřování kategorie určenosti v současné spisovné a nespisovné češtině

Abstract

While the category of in/definiteness in Czech and other Slavonic languages (except Bulgarian and Macedonian, cf. Corbett - Comrie, 2002) is not expressed by articles, the present paper is concerned with the observation that in contemporary spoken nonstandard Czech a) the demonstrative pronoun ten is developing functions of a definite article, and b) the indefinite pronoun nějaký is developing functions of an indefinite article (alongside with the numeral jeden). On the basis of quantitative analysis, I will demonstrate that this development is ongoing predominantly in spoken non-standard Czech, in which speakers mark identification even if it is obvious from other means (e.g. functional sentence perspective), whereas in standard Czech this tendency is still avoided. Methodologically this paper starts from grammaticalisation theory, according to which frequently used expressions are in certain contexts syntactically and morphological1y reanalyzed, and after having grammaticalised, they continue to develop new grammatical functions (cf. Traugott 1995). The general trend in the field of grammaticalisation is that new means are first very productive in spoken language and pervade standard language only after that. As will be shown later, the development of ten / nějaký in Czech is at a stage in which these...

Kvantitativně založená studie posunu v kategorii určenosti v současné spisovné a nespisovné češtině se zřetelem ke gramatikalizaci ukazovacího zájmena ten, číslovky jeden a neurčitého zájmena nějaký. Distribuce a frekvence těchto prostředků, jejich fonologické oslabení, dekategorializace a rozšíření pole funkcí. Využití poznatků teorie gramatikalizace a srovnání s jazyky, v kterých je kategorie určenosti gramatikalizovaná v podobě členů (především angličtiny); rozdíl ve vyjadřování typů reference. Explicitní a implicitní prostředky vyjadřování určenosti (např. determinátory vs. aktuální členění větné). Rozdíl mezi spisovnou a nespisovnou češtinou ve vyjadřování determinace. Perspektivy gramatikalizace, mj. vzhledem ke strukturnímu typu jazyka. Zpracování dat i podepření hypotézy na základě korpusů psané a mluvené češtiny.