Prostá změna v Aristotelově přírodní filosofii

Abstract

Práce vychází od otázky, zda a v jakém smyslu rozdíl mezi "prostými" a "dílčími" výpověďmi změny (tj. výroky o "vzniku" na jedné straně a "stávání se" na straně druhé) poskytuje spolehlivé vodítko k porozumění skutečnosti. Zaměřuje se nejdříve na metodologické předpoklady Aristotelovy přírodní filosofie a vědy, především na jejich vztah ke každodennímu jazyku. V dalším kroku je položena otázka, zda a jak si obecné závěry o charakteru každé změny učiněné ve Fyzice podržují svou platnost také pro každou změnu (tj. pro změnu "prostou" a pro změnu "dílčí") zvlášť. Závěrečné dvě kapitoly se pak zabývají některými důsledky, které ze snahy být práv jazykové distinkci mezi "prostými" a "dílčími" změnami vyplývají pro Aristotelovo pojetí přírody: především charakterem látky a kruhovostí změn.

We start with the question, whether and in how far the distinction between "unqualified" and "qualified" predication of change (i.e. predication of "coming to be" and of "becoming") provides a sound clue for understanding of reality. Firstly, we focus on methodological assumptions of Aristotle's natural philosophy and science, namely on their relation to everyday language. In the next step we ask, whether and how the general conclusions about the character of any change made in Physics are valid also for any change (i.e. for "qualified" and "unqualified" change) separately. Last two chapters, then, are concerned with some consequences of Aristotle's endeavor to make justice to everyday distinction of "unqualified" and "qualified" changes for his conception of nature, namely with the character of matter and the circularity of change.