Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka

Abstract

Bakalářská práce "Vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru a na jeho roli při volbě Gustáva Husáka do čela KSČ - srovnání s volbou Alexandera Dubčeka" hodlá prostřednictvím analytické a srovnávací metody přiblížit vliv dobových okolností na působení slovenského faktoru při volbě Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa v dubnu 1969. V rámci prostudované literatury související s touto problematikou totiž autor postrádal text, který by se těmto motivům blíže věnoval. Na základě rozboru volby Alexandera Dubčeka do přední stranické funkce v lednu 1968, v rámci níž jsou podle autorova názoru vlivy zvýrazňující působení slovenského faktoru patrnější, jsou vymezeny tři komparační okruhy, saturační, nátlakový a konfliktní, na jejichž základě pak jsou v souvislosti s volbou Husáka identifikovány sledované faktory. Základní termíny, tedy tematická náplň zmíněných srovnávacích okruhů stejně jako samotný slovenský faktor, budou v rámci textu blíže charakterizovány a vyloženy. Autor pak pomocí této metody dochází k závěru, že klíčovými faktory, které významným způsobem zvýraznily působení slovenského faktoru v rámci volby Gustáva Husáka do čelní role KSČ, jsou především velmocenské zájmy Sovětského svazu v prostoru střední Evropy, obava...

My bachelor thesis "The influence of historical circumstances on the activity of the Slovak factor and its role in the election of Gustav Husak to the head of the Communist Party of Czechoslovakia - Comparison with the election of Alexander Dubcek" intends, through analytical and comparative methods, to approach the influence of historical circumstances on the effect of the Slovak factor in the election of Gustav Husak to the position of the First Secretary of the Central Committee of the Communist Party of Czechoslovakia in April 1969. The reason is that the author studied the literature related to this issue and lacked a text that would be devoted to these themes in more detail. Based on the analysis of the election of Alexander Dubcek to the leading position in the Party in January 1968, within which the influences emphasizing the effect of the Slovak factor are evident according to the author's opinion, three comparison ranges - saturation, coercion and conflict range - were defined. Based on these ranges the examined factors of the election of Husak were identified. Basic terms - a thematic content of the comparison ranges as well as the Slovak factor itself - will be characterized closer and explained in the text. By using this method, author concludes that the key factors that significantly...