Pavel a Izrael podle epištoly Galatským

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak apoštol Pavel vidí v epištole Galatským křesťanskou církev ve vztahu k Izraeli jakožto Božímu lidu. Jelikož je to epištola psaná z konkrétní příčiny konkrétním lidem, je první část práce věnována stručnému rozboru epištoly jako takové a jejímu kontextu. Hlavní část práce se pak zaměřuje na Pavlovy konkrétní argumenty. Nejprve je zhodnocena role Pavlova obrácení, jeho misie mezi pohany a jeho vztah s jeruzalémskými autoritami. Práce také vyjasňuje, o co šlo v antiochijském incidentu. Co následuje, je klíčový rozbor termínu "skutky Zákona", proti nimž Pavel staví pouhou víru. Práce se následně zaměřuje na výklad role Abrahama v Pavlových teologických myšlenkách. Je též prozkoumáno, jak Pavel viděl kletbu Zákona a jak rozuměl židovskému Zákonu jako takovému. Nakonec je na myšlence svobody ukázán Pavlův teologický koncept církve jako nově definovaného Božího lidu.

This paper deals with a question, how the apostle Paul saw the Christian church in relation to Israel as a people of God in the epistle to the Galatians. As it is an epistle written for a particular reason to the particular people, the first part of the paper deals with a brief analysis of the epistle as such and its context. The main part of the paper is focused on Paul's specific arguments. The role of Paul's conversion, his mission among the gentiles and his relationship with the Jerusalem authorities are evaluated at first. The paper clarifies also what the Antioch incident was about. What follows is the crucial analysis of the term "works of the Law", against which Paul places the faith alone. The paper subsequently focuses on the exposition of the role of Abraham in Paul's theological thoughts. How Paul saw the curse of the Law and how he understood the Jewish Law as such is examined as well. Paul's concept of the church as the newly redefined people of God is demonstrated on the idea of the freedom in the end.