Integrace osob se zdravotním postižením do společnosti, jejich uplatnění a pohyb na trhu práce

Abstract

Diplomová práce a její empirická část byla postavena na dvou základních hypotézách. První hypotézu "Občané, kterým byl přiznán invalidní důchod a účastní se aktivit pořádaných Svazem tělesně postižených v ČR, jsou motivováni pracovat" se podařilo potvrdit. Podle odpovědí z dotazníků většina dotázaných, tedy konkrétně 67% má zájem pracovat. Vždy záleží na individuální situaci daného člověka. Samotná výše invalidního důchodu nemá velký vliv na rozhodnutí, zda osoby se zdravotním postižením chtějí pracovat nebo n e . K rozhodnutí, zda se tito lidé budou chtít v budoucnost uplatnit na pracovním trhu dochází již v ordinaci posudkového lékaře. Pokud lékař zvolí vhodnou metodu sdělení informací o zdravotním stavu a doporučí individuální plán ucelené rehabilitace je člověk se zdravotním postižením na dobré cestě k opětovnému zapojení do pracovního procesu. Neméně důležitá je i spolupráce s místním Úřadem práce. Stále zažitá praxe nenabízet rekvalifikační kurzy lidem s plným invalidním důchodem se rozhodně musí změnit. Pokud je člověku přiznán plný invalidní důchod je na něj stále pohlíženo jako na osobu práce neschopnou. Zároveň snaha najít práci pro osoby se zdravotním postižením za každou cenu se též míjí s účinkem. Lidé se zdravotním postižením nemusí nutně pracovat, oni se potřebují cítit užiteční, prospěšní...