Rakousko-uherská zahraniční služba v letech 1868-1918

Abstract

1 Mgr. Hana Králová Charles University in Prague, Faculty of Arts THE AUSTRO-HUNGARIAN FOREIGN SERVICE BETWEEN 1868-1918 Abstract Emerging from the reforms of the second half of the 18th century, the body of loyal civil servants gradually transformed itself into an efficient bureaucratic machine, which fully ensured the operation of the multinational Habsburg Monarchy until its disintegration. For many, a position within the civil service went hand in hand with attaining a certain prestige and rank within society, although the financial situation of lower and even mid - ranking civil servants was problematic at best. The foreign service, especially its diplomatic and central administration branch, undoubtedly ranked among the most prestigious parts of the civil service. Candidates, apart from being required to have the necessary level of educational attainment, were subject to a rigorous selection process focusing especially on their language skills. The diplomatic service also maintained its exclusivity by requiring candidates to provide proof of sufficient income, which limited access to candidates from among the wealthy elite, that is especially from among the traditional and new nobility a s well as from among the well-off individuals of bourgeois descent. The research has, however, also shown that...

1 Mgr. Hana Králová Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta RAKOUSKO-UHERSKÁ ZAHRANIČNÍ SLUŽBA V LETECH 1868-1918 Abstrakt Loajální státní úřednictvo vzešlé z reforem v druhé polovině 18. století, se postupně transformovalo v byrokratické soukolí, které zcela zabezpečovalo chod mnohonárodnostní monarchie až do jejího rozpadu. Získat místo ve státní službě znamenalo pro mnohé dosažení jisté společenské prestiže a postavení a to i přes skutečnost, že finanční situace nižšího, ale i středního úřednictva byla značně problematická. K bezesporu nejelitnější součásti patřila zahraniční služba a to zejména diplomatická a konceptní. Uchazeči kromě nezbytného dosaženého vzdělání procházeli přísným výběrem, zaměřeným především na jazykové dovednosti. Diplomatická služba si navíc svou exkluzivitu udržovala i podmínkou prokázání dostatečného příjmu, což umožnilo přístup jen uchazečům z řad majetkové elity, tedy zejména šlechticům, případně novošlechticům a dobře situovaným osobám měšťanského původu. Z výzkumu však rovněž vyplynula skutečnost, že zejména po rakousko- uherském vyrovnání v roce 1867 mohlo být přijetí na vysoký post v konceptní službě na ministerstvu zahraničí ovlivněno i vnitropolitickými faktory. Na významné posty sekčních šéfů, tak byly jmenovány osoby, které nesplňovaly stanovené podmínky a to...