Skrývka skladování a navážení ornice jako rekultivačního opatření, význam přednosti úskalí

Abstract

V této práci se zabývám navážením ornice na výsypky po těžbě hnědého uhlí jako rekultivačním opatřením. Popisuji zde jeho výhody i nevýhody při obnově půd a ekosystémů a bilanci organické hmoty v půdě. Dále zde představuji svoji pilotní práci zabývající se dlouhodobým skladováním ornice v deponiích a jeho vlivem na mikrobiální parametry půd, především mikrobiální respiraci a množství biomasy po rozrušení deponie. K výzkumu byla použita půda z různých hloubek odtěžené deponie a byla v nich měřena půdní respirace titrační metodou a mikrobiální biomasa fumigačně-respirační metodou. Nejvyšší hodnoty byly vždy naměřeny ve vzorcích největších hloubek, což je zapříčiněno větším využíváním nahromaděného uhlíku, který se po rozrušení deponie stane lépe dostupným pro mikroorganismy. Klíčová slova: hnědé uhlí, půdní organická hmota, rekultivace, ornice, výsypky, respirace

This paper deals with spreading the topsoil to the dumps after brown coal mining as reclamation measure. Here I describe its advantages and disadvantages for soils and ecosystems restoring and the soil organic matter budget. Furthermore, I present here my pilot work dealing with long-term storage topsoil in stockpile and its impact on soil microbial parameters, especially microbial respiration and amount of biomass after stockpile disturbance. Soil used for the research came from different depths of excavated stockpile. The samples were measured for soil respiration by titration and amount of microbial biomass by fumigation-respiration method. The highest values were always measured in samples from greatest depths. It is due to greater making use of accumulated carbon, which becomes better accessible to microorganisms after erosion of stockpile. Keywords: brown coal, soil organic matter, reclamation, topsoil, post-minig sites