Diskontinuita urbanizačních procesů v poválečné Číně - Urbanizační politika ČLR na pozadí reformních změn 70. let 20. století

Abstract

Thesis deals with urbanization policies of People's Republic of China during period from the end of civil war in 1949 till nowadays. It focuses in particular on the impact of reforms in the 70s of the 20th century. During the rule of Mao Zedong before the Great Leap Forward, the urbanization process in China is present as a side effect of central policies, rather than as a result of targeted pro-urbanization policies. Period of the Great Leap Forward and Cultural Revolution on one hand are characterized by massive industrialization, on the other, however by suppression of any urbanization processes. Furthermore, there is a central government-controlled migration of population from cities to the countryside through the Hukou system. Following the reforms in the 70s of the 20th century China opens to the outside world. It leads to a radical change of direction towards a socialist market economy. The main changes include a focus on economic prosperity and de-ideologization policy, China has opened to the Western world. Soon the positive effects of urbanization on economic prosperity and growth emerges. Urbanization is from now on supported through various central polices. One of the mechanisms leading to massive urbanization and consequently to economic growth is the release of the informal labor...

Práce pojednává o urbanizačních politikách Čínské lidové republiky v období od skončení občanské války v roce 1949 po současnost. Zaměřuje se zejména na vliv reforem ze 70. let 20. století. V období vlády Mao Ce-Tunga před Velkým skokem vpřed je urbanizační proces v Číně přítomen spíše jako vedlejší efekt centrálních politik, než jako následek cílených pro-urbanizačních politik. Období Velkého skoku vpřed a Kulturní revoluce jsou na jednu stranu charakteristická masivní industrializací, na druhou však potlačováním jakýchkoli urbanizačních procesů. Dále dochází k centrální vládou řízené migraci obyvatel z měst na venkov a její kontrole skrze Hukou systém. Po reformách ze 70. let 20. století se Čína otevírá okolnímu světu a dochází k radikální změně jejího nasměrování k tržní socialistické ekonomice. K hlavním změnám patří soustředění se na ekonomickou prosperitu a de-ideologizace politiky, Čína se otevírá Západnímu světu. Velice rychle se začíná projevovat pozitivní vliv urbanizace na ekonomickou prosperitu a růst urbanizace je tedy podporován řadou centrálních politik. Jedním z mechanismů vedoucích k mohutné urbanizaci a následně k ekonomickému růstu je uvolnění neformálního pracovního sektoru. Dalším je decentralizace centrálních pravomocí na úroveň lokálních vlád, vedoucí k masivnímu přílivu...