Systém titulární šlechty dynastie Západní Jin (265-316)

Abstract

The practice of ennoblement became an important institution of the imperial government quite early, yet it were only the Western Jin who managed to combine various traditions of the previous regimes and transform them into a full-fledged system of titled nobility which was to be used by all subsequent dynasties of Mediaeval China. The development process did not end with the foundation of the dynasty and underwent many changes even during the reign of the Jin having been constantly improved or modified according to current political needs. The present study, based on close reading of the Jinshu standard history and selected chapters of Sanguozhi, focuses on the nature of the Jin ennoblement system and its changing use in the politics of the dynasty. The ennoblement system of the Western Jin was quite flexible being used in order to achieve highly diverse aims from rewarding loyal service to asserting legitimacy as the sole inheritor of the imperial tradition or strengthening diplomatic alliance with semi-independent tribal rulers. Thus, the Western Jin titled nobility was a group of families of fairly varied origins. The pride of place belonged to meritorious ministers, but there were also imperial in-laws, former Wei courtiers as well as descendents of illustrious Han families, scions of deposed...

Udělování šlechtických titulů se již velmi záhy stalo důležitou institucí císařské vlády, ale byla to až dynastie Západní Jin (266-316), komu se podařilo skloubit různé tradice předcházejících dynastií a vytvořit plně hierarchizovaný systém titulární šlechty, který byl později převzat i všemi následujícími režimy čínského středověku. Vývoj však neskončil založením dynastie a titulární šlechta procházela proměnami i v průběhu vlády Západních Jin tak, jak to vyžadovala aktuální politická situace a zájmy trůnu. Tato studie vychází z pečlivé analýzy biografií, análů a pojednání obsažených ve standardní dynastické kronice Dějiny Jinů (Jinshu) a vybraných kapitol Záznamů Tří království (Sanguozhi) a soustřeďuje se na povahu systému udílení šlechtických hodností a jeho proměny v průběhu vlády dynastie. Jednalo se o velmi pružný systém, který jinská vláda využívala k dosažení velmi různorodých cílů, od odměňování věrných služeb přes ostentativní vyhlášení nároků na legitimitu z pozice nesporného dědice císařské tradice předcházejících vládců po upevnění diplomatických vztahů s polonezávislými kmenovými vládci. Titulární šlechta Západních Jin byla různorodou skupinou rodin často velmi odlišného původu. Přední místo mezi jinskou šlechtou zaujímali zasloužilí ministři (gongchen), ale také císařští příbuzní z...