Akční scénografie v Československu, Praha 2012

Abstract

"Akční scénografie" je termín, který se poprvé objevil v polovině sedmdesátých let v souvislosti s pořádáním třetího ročníku mezinárodní scénografické soutěže Pražské quadriennale (PQ '75). Sovětský kritik Viktor Berjozkin tak označil nový proud, který se na této přehlídce ve většině národních expozic začal projevovat. Jednalo se o alternativní přístup k divadelnímu prostoru, kdy se programově upouštělo od klasického kukátkového jeviště. Začaly se hledat nové možnosti inscenování v netradičních, mnohdy nedivadelních prostorách, které nabízely větší kontakt s divákem. V estetických přístupech se akční scénografie odvracela od přebujelé výtvarnosti, iluzivnosti, kašírování a složitých technických řešení. Naopak čerpala inspiraci z "chudého umění" (arte povera) a pop-artu. Využívaly se "chudé" - tedy obyčejné- a přírodní materiály (ve velké míře to byla především textilie) a předměty, pocházející z všedního každodenního života. Jednoduchost a přitom nápaditost se staly podstatným požadavkem nové estetiky, stejně jako neustálá konfrontace dramatické a empirické reality. Rekvizity, které se ocitly na jevišti měly být především mnohovýznamové. To znamená, že jeden scénický prvek mohl v průběhu představení pomocí hry herců několikrát změnit svůj význam a funkci. Např. postel se tak stala jídelním stolem,...

"Action stage design" is a term which was originally used in the mid-70s in the connection with 1975 Prague Quadrennial. Soviet critic Viktor Berjozkin chose this term to describe a new approach which was apparent in the majority of national expositions. It was an alternative approach to dramatic space, the traditional proscenium theater was systematically abandoned. New possibilities of producing in non-traditional, mainly non- theatrical spaces which offered closer contact with audience were searched. In aesthetic approaches the action stage design abandoned rampant focus on art, illusoriness, embellishment and complicated technical solutions. On the contrary it took inspiration from "earth works" (arte povera) and pop-art. They used "poor" - which means - common and natural materials [mainly fabrics] and everyday objects. Simplicity and inventiveness became an important requirement of the new aesthetics, as well as constant confrontation of dramatic and empirical reality. Stage props were meant to be mainly polysemous. It means that a scenic element could change its meaning and function a few times during the performance thanks to actors activity. For example - a bed became a dining table, an altar, or a prison. It demanded big imagination of spectators, they often became a part of performance....