Ústřicové biohermy v české křídové pánvi

Abstract

Frustrace z tvarové a velikostní variability ústřic druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je dlouhodobě známým fenoménem. Současný stav, ve kterém se jeho systematika nachází, není možné považovat za plně uspokojivý. Jak ukazuje i studie ústřičného rodu Gryphaea pod taktovkou Jonese s Gouldem (1999), aplikace moderních analytických metod bezpochyby vnáší nové světlo do dlouho temných zákoutí evolučního procesu. Myšlenka Videta s Néraudeauem (2003) o tom, že tvarová variabilita v rámci druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) pravděpodobně taktéž odráží heterochronické procesy, představuje podnětný a dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Výskyt ústřičného druhu Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) je potvrzený z celé řady lokalit v rámci české křídové pánve. Je to právě souhra hojného výskytu, unikátního zachování a variability litologických poměrů, která nám zprostředkovává unikátní výchozí pozici pro další krok k rozluštění problému značného rozsahu. Domníváme se, že na základě populační analýzy sestávající se z biometrické studie podpořené analýzou stabilních izotopů kyslíku, bude v budoucnosti možné dospět k uspokojivým závěrům a k posunutí poznání o krok vpřed.

Frustration from shape and size variability of oyster's species Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) is long known phenomenon. In current state of his systematic it is not possible to consider it fully satisfying. Is it is shown in study of genus Gryphaea by Jones and Gould (1999), that application of modern analytical methods, undoubtly lightens long-darkned places of evolution process. Idea of Videt and Neraudeau (2003), that shape variability of Rhynchostreon suborbiculatum (Lamarck) probably also mirrors heterochronic processes, introduces inspirative and good foundation for future research in this field. Occurence of this oyster is proved from huge range of sites in Bohemian Cretaceous Basin area. It is combination of rich occurance, unique preservation and variability of lithological settings, which gives us unique starting point for next step to solve significant problem. Based on population analyses consisting of biometrical studies supported by oxygen isotope analyses, in future, it will be possible to reach sufficient conclusions of this issue, and progress in our knowledge.