Nedobrovolná nezaměstnanost: kritická analýza

Abstract

Většina současné empirické literatury zabývající se povahou nezaměstnanosti se shoduje, že nezaměstnanost je nedobrovolný jev. Ve své bakalářské práci zpochybňuji toto tvrzení a doporučuji k dané věci zaujmout agnostičtější přístup. Zabývám se právě empirickým přístupem k této problematice a formuluji empirický úsudek o nedobrovolné nezaměstnanosti. Tento úsudek má tři premisy. První z nich je filosofická a má podobu etického pravidla, druhá je psychologická a týká se teorie štěstí a poslední je ekonometrická a využívá odhadování vztahu mezi nezaměstnaností a štěstím. Postupně procházím všechny tři premisy, poukazuji na jejich slabé stránky a tvrdím, že každá z nich je problematická a v současně době bychom je neměli přijímat, což znamená, že závěr ohledně povahy nezaměstnanosti zůstává otevřený. Dále ukazuji, jak můžeme některé z premis vylepšit, aby byly realističtější. V poslední části práce podávám přehled existující empirické literatury a shrnuji jejich závěry ohledně vztahu štěstí a nezaměstnanosti.

Most of the existing empirical literature on the nature of unemployment agrees that unemployment is an involuntary phenomenon. In my bachelor theses I challenge that assertion and recommend taking a more agnostic position regarding the subject. I examine the empirical approach to the problem by formulating the complete form of logical inference about involuntary unemployment. The inference has three premises. The first one is philosophical and has a form of an ethical rule, the second one is psychological and deals with the theory of happiness and the last one is econometrical and uses the estimation of the relationship between unemployment and happiness. I systematically examine them, show their weak points and argue that each of them is problematic and in the current situation we should refrain from accepting them, which implies that the conclusion regarding the nature of unemployment remains open. I also suggest how we can improve some of the premises to make them more realistic. In the last part of my theses I review the existing empirical literature and summarize their conclusions regarding the relationship between happiness and unemployment.