La dérivation suffixale nominale en français préclassique

Abstract

The present PhD thesis deals with nominal suffixal derivation in pre-classical French (about 1550-1610). Based both on traditional data collection and on available digital corpuses, especially Frantext, it first strives to define basic concepts such as language standard, problems of periodization, productivity, lexicalization, paradigmatization, panchronic validity of word-formation rules etc. On selected derivational patterns, it also tests the operationality of Optimality theory (OT) and other mechanisms (i.a. paradigmatization) in diachronic perspective. In several follow-up chapters, it then analyzes, from a diachronic point of view, a number of suffixes (-age, -aison, -ance, - ment, etc.).

Předkládaná disertační práce se zabývá jmennou sufixální derivací v předklasické francouzštině (cca 1550-1610). Na základě excerpce vybraných děl a práce se základními dostupnými korpusy, zejména Frantextem, se snaží nejprve vymezit základní pojmy (norma, problematika periodizace, produktivita, lexikalizace, paradigmatizace, otázka panchronní působnosti slovotvorných pravidel aj.) a na vybraném lexikálním materiálu otestovat operacionalitu teorie optimality (OT) a dalších mechanismů (paradigmatizace aj.)v diachronní perspektivě. V několika monotématických kapitolách pak analyzuje z diachronního pohledu několik vybraných sufixů (-age, -aison, -ance, -ment, aj.).