Sekvenční a prozodické aspekty rozhovoru

Abstract

This study deals with two phenomena which are closely related to the turn-taking mechanism in conversation. These are: overlapping talk and the use of prosody in turn-taking. Prosody is linked to the formation of the transition relevance place. I point out the aspects of conversation, including prosody, which shape the transition relevance place, and also how prosody is used in the projection of turn-yielding, or turn-holding. I devote attention to three basic aspects of prosody: pitch movement, intensity movement and articulation rate. Furthermore, I analyze how overlapping turns are produced, how they proceed and how they are resolved. The characteristics of overlapping talk are influenced by the types of conversation in which they occur: while in mundane, informal conversation they can last only briefly, usually produced as a means of mutual understanding, in political debates they are often prolonged, as they are associated with the efforts of speakers to take and hold the floor.

Ve své disertační práci se věnuji několika jevům, které souvisejí se střídáním mluvčích v rozhovorech. Jde především o překryvy replik (souběžné mluvení) a využití prozódie při střídání replik. Užívání prozódie při střídání replik je spjato s tím, jak se utváří tzv. místo relevantní z hlediska střídání mluvčích. Mluvčí formují místo relevantní z hlediska střídání mluvčích pomocí několika složek; prozódie je jednou z nich. V disertaci ukazuji, jaké složky toto místo utvářejí a jak je mluvčími užívána prozódie při projektování konce repliky či naopak jejího pokračování. Všímám si přitom tří základních složek prozódie: průběhu melodie, průběhu hlasitosti a artikulačního tempa. Dále se v disertaci zabývám tím, jak dochází ke vznikům překryvů replik, jaký je jejich průběh a jak na ně mluvčí reagují. Ukazuji, že překryvy replik jsou významně ovlivňovány typem rozhovoru: zatímco v přátelských, neformálních rozhovorech trvají krátce a vznikají ponejvíce z důvodů, jež se vztahují k vzájemnému porozumění, v analyzovaném typu institucionálního rozhovoru (politické debatě) trvají překryvy replik mnohem déle a jejich vznik souvisí se snahou diskutujících získat repliku či si ji udržet.