Translatologická analýza vybraných litrárních textů přeložených z češtiny do japonštiny.

Abstract

Cílem této práce je translatologická analýza japonských překladů tří významných děl české literatury: dramatu R.U.R. Karla Čapka, románu Babička Boženy Němcové a básnické sbírky Maminka Jaroslava Seiferta. Překlady zde analyzované pořídili: Kei Kurisu (první z překladů R.U.R., Babička) Čino Eiiči (druhý z překladů R.U.R.) a Itaru Iidžima (Maminka). Při analýze se opírám o dvě různé koncepce: koncepci Jiřího Levého a Petera Newmarka. Soustřeďuji se jak na překladové jevy typické pro jednotlivé literární žánry (drama, próza a poezie), tak na jevy, které jsou těmto literárním žánrům společné (případy neporozumění originálu, případy interpretace ve smyslu/proti smyslu originálu apod.).

The aim of this thesis is a translatological analysis of three major works of Czech literature: the play R.U.R. by Karel Čapek, the novel Babička (Grandmother) by Božena Němcová and the poems collection Maminka (Mother) by Jaroslav Seifert. The translations analyzed in this thesis were made by Kei Kurisu (one of the two R.U.R. translations, Babička), Chino Eiichi (the other R.U.R. translation) and Itaru Iijima (Maminka). I have based this analysis on two different concepts - one by Jiří Levý and the other by Peter Newmark. I focus on the translation phenomena typical for the individual literary forms (drama, prose and poetry) as well as on the phenomena that all three literary forms have in common (the instances of misunderstanding the original, the cases of interpretation (not) following the intention of the original author).