Prejudice, Cultural Clash, Female Role, Nation and Nationaly in the Novels of Ying Chen

Abstract

Kanadská spisovatelka čínského původu, Ying Chen, se proslavila jako autorka francouzsky psaných románů, ve kterých zkoumá imigraci, která je úzce spjata s vykořeněností z původního prostředí a ztrátou původní identity. Svou literární tvorbou se primárně zaměřuje na severoamerické čtenáře, proto ve svých dílech detailně vykresluje historické události a sociální fakta Číny. Ying Chen je představitelkou autorů, kteří patří do skupiny tzv. spisovatelů-imigrantů. Páteř její literární tvorby tvoří opakující se téma nacionalismu, feminismu, imaginace a imigrace, která může vést ke ztrátě původní identity. Ying Chen zkoumá, zda je možné, aby člověk zaměnil svou původní identitu, která mu byla vtisknuta jeho rodiči, za zcela novou. Ve svém druhém publikovaném románu, L'Ingratitude (Nevděčná), Ying Chen promlouvá skrze ústa dominantní matky a říká: "Člověk, který nemá rodiče, je nešťastný jako národ, který nemá svou historii." Těmito slovy svým čtenářům naznačuje, že nelze zaměnit svou národnost, národní historii a identitu. Je třeba, abychom přijali sami sebe, tak jak to zdůrazňuje ve svém románu, Immobile, "Já jsem já".

Ying Chen is a Canadian writer of Chinese origin who writes in French. In her novels, she investigates immigration which is closely connected with displacement and the loss of one's original identity. Her literary work is primarily aimed at the North American readership so she includes a lot of details of historical events and social facts about China. Ying Chen belongs to the group of authors who are labelled as immigrant writers. The majority of her literary work centres around the recurring themes of nationalism, feminism, imagination and immigration, which can lead to a loss of original identity. Ying Chen investigates whether a person can exchange his identity, that which was given to him by his parents, with a new one. In her second published novel, L'Ingratitude, Ying Chen speaks through the character of the dominant mother and says: "A person without parents is miserable, like a people without history." With these words she indicates the impossibility of exchanging one's nationhood, national history, and identity. We need to accept who we are, and she emphasises this fact in her novel, Immobile, saying, "I am myself."