Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.

Abstract

This thesis deals with the concept of modernity called "nadcivilizace" ("supercivilization") that was developed in the nineteen-fifties by Czech philosopher Jan Patočka (1907-1977) in his originally unpublished study Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. The main goal of the thesis is to introduce this concept in the framework of the author's life and work, as well as in the context of current research in the field of historical sociology. This goal is fulfilled through three main steps, which are preceded by preliminary remarks about the issues of nowadays civilizational analysis. The first part is focused on the introduction of the author's concept of modernity as it was presented in the aforementioned study. Patočka's original term "nadcivilizace" is introduced and put into the context of civilizational analysis. At the same time, the circumstances of the genesis of the text, and the spiritual framework of the epoch in which Czech philosopher lived, are presented. Second part attempts to put the original concept into the author's lecture of philosophy of history, and to demonstrate the changes that occurred in Patočka's understanding of modernity in his work Kacířské eseje o filosofii dějin (Heretical Essays in the Philosophy of History, 1975). Finally, the last part is dedicated to the problem...

Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...