Srovnávací anatomie roduLasiocephalus- od tropického mlžného horského lesa po páramo
Comparative anatomy of genus Lasiocephalus - from tropical mountain forest to páramo
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/42384Identifikátory
SIS: 100684
Katalog UK: 990015244990106986
Kolekce
- Kvalifikační práce [21509]
Autor
Vedoucí práce
Konzultant práce
Sklenář, Petr
Oponent práce
Lhotáková, Zuzana
Fakulta / součást
Přírodovědecká fakulta
Obor
Anatomie a fyziologie rostlin
Katedra / ústav / klinika
Katedra experimentální biologie rostlin
Datum obhajoby
13. 9. 2012
Nakladatel
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Klíčová slova (česky)
Lasiocephalus, rostlinná anatomie, páramo, ekofyziologie, evoluceKlíčová slova (anglicky)
Lasiocephalus, plant anatomy, páramo, ecophysiology, evolutionRod Lasiocephalus kolonizoval vysokohorské tropické prostředí And v Jižní Americe, zvané páramo, z nižších nadmořských výšek z horského mlžného lesa. Páramo má specifické podmínky, jako jsou vysoké nadmořské výšky, výrazné diurnální kolísání teplot, celoroční vegetační sezóna, nižší průměrné teploty, zároveň relativně vysoké množství srážek, či vyšší ozářenost. Jedinečnost prostředí se odráží na anatomických charakteristikách rostlin rodu Lasiocephalus, jejichž známé fylogenetické souvislosti nám tak umožnily sledovat anatomické adaptace podle strmého gradientu podmínek prostředí od horského mlžného lesa po páramo. Potvrdila se tak hypotéza korelace anatomických znaků s gradientem prostředí. Mezi sledované znaky například patřily: celková plocha a šířka listu, tloušťka kutikuly a buněčné stěny, výška buněčného lumen epidermálních buněk, poměr palisádového a houbovitého parenchymu, plocha průduchů, délka a šířka průduchových buněk, délka průduchové štěrbiny či průměrná plocha cévních elementů ve střední žilce listu. Hodnoty daných znaků odpovídaly spíše prostředí, ve kterém dané rostliny rostou, než jejich fylogenetické příbuznosti.
South American genus Lasiocephalus colonized high altitudes of the tropical Andes, the so called páramo, from lower elevations of the Andean forest. Páramo is a specific high-altitude environment characterised by pronounced diurnal changes in temperature, growing season over the entire year, low average temperatures, generally high humidity, and intense solar radiation. These specific environmental conditions are reflected by anatomical characters of the species. Given the known phylogeny of the group it was possible to observe anatomical adaptations along steep gradient of environmental conditions from forest to páramo. The hypothesis about adaptive changes that occurred during the colonization of the páramo habitats was confirmed. Observed characteristics were, for example, leaf area and thickness, epidermal cells cuticle and cell wall thickness, epidermal cells lumen height, ratio of palisade and spongy parenchyma, stomatal area, stomata length and width, stomata pore length and sieve elements average area. Results suggest that the anatomy of the plants reflect the environmental conditions of the habitats rather than the species phylogeny.
