Reflexe podílu vichystického režimu na šoa ve francouzské kinematografii

Abstract

This bachelor thesis focuses on the difficulties French people meet when dealing with their war history when the Vichy regime collaborated with Nazis on the persecution and deportation of Jewish people. This topic is exclusively examined from the point of view of French cinema between 1945 and 2010. By analyzing the films concentrated on Shoah, the thesis shows the development of portraying Vichy's involvement in the genocide. The main aim is to answer the question on how was this issue shown in French cinema during the second half of the 20th century and to create a new chronology of this topic from 1945 until 2010 based on the analysis of chosen films and secondary literature. The thesis should then approve or disapprove the hypothesis that the intention of French film makers to point out the taboos connected with collaboration and Shoah increased throughout the second half of the last century which was enabled partly by the attitudes of the new post-war generation and partly by the change in the French politics.

Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vyrovnávání se Francouzů se svou válečnou minulostí, kdy se kolaborantská vláda ve Vichy mj. podílela na perzekuci a deportacích židovských obyvatel. Toto téma zkoumá výhradně z pohledu francouzské poválečné kinematografie. Prostřednictvím snímků natočených mezi léty 1945 a 2010 zaměřených na šoa práce podává přehled o vývoji zobrazování podílu vichystické Francie na genocidě Židů. Hlavním cílem práce je kombinací kvalitativního výzkumu dané filmografie a rozborem dostupné literatury odpovědět na otázku, jak byla tato problematika během druhé poloviny dvacátého století ve Francii filmově zpracována, a na základě této analýzy vytvořit nové chronologické členění tématu od roku 1945 až do roku 2010. Záměrem je pak potvrdit či vyvrátit tezi, že tendence francouzských filmařů poukazovat na tabuizovaná témata deportací a snažit se přinést pravdivý pohled na zmíněné události postupně sílila, což bylo umožněno mj. nástupem nové generace a částečně i změnou na politickém poli.