Irácká exilová literatura

Abstract

Tato diplomová zkoumá dílo současného iráckého exilového spisovatele Ḥasana Blásima a zařazuje ho do rámce magického realismu. Zároveň argumentuje pro formálnější a širší definici magického realismu, která zahrnuje i svět bez nadpřirozených jevů. Magicko-realistické prvky povídkové sbírky Madžnún sáḥat al- ḥurríja (Blázen z náměstí Svobody) podtrhují nejdůležitější témata povídek, jež se vztahují ke katastrofám moderní irácké společnosti posledních třiceti let. Svým důrazem na dokumentaci moderní historie Iráku, jíž dominuje válka a exil, se tak dílo zařazuje mezi díla narativní dokumentární tvorby, jejichž cílem je přispět ke kolektivnímu vědomí národa. Přesto ale magicko-realistický element v Blásimově díle není pokusem o vytváření alternativního kulturního světa. Nadpřirozeno v Blásimově díle funguje metaforicky a vztahuje se výhradně k reálnému světu válek a násilí, ve kterém se lidé pod tíhou okolností mění ve zvířata a kanibaly a který je sám o sobě magický. Ve druhé rovině je Blásimovo dílo diskutováno i na pozadí postkoloniálních teorií, jež prošly od svého průniku na pole humanitních studií spletitým vývojem a v nedávné době byly podrobeny kritice, například právě ze strany akademiků zabývajících se arabskou literaturou. Blásimovo dílo slouží jako doklad toho, že se postkoloniální...

This thesis examines the work of the contemporary exilic Iraqi author Ḥasan Blāsim within the framework of magical realism. At the same time it argues for a more formalistic and wider definition of magical realism, which also includes fiction without any supernatural elements. Magical realistic components found in the short story collection Majnūn sāḥat al-ḥurrīya (The Madman of Freedom Square) underline the most important themes in the stories. These are related to the catastrophes that afflicted Iraq and its people in the course of last thirty years. With its emphasis on the documentation of modern Iraqi history dominated by war and exile Blāsim's work belongs to the genre of documentary narrative. The goal of documentary narrative is to contribute to the collective memory of a nation. Despite Blāsim's focus on documenting, magical realism in his work cannot be considered as an attempt to create a parallel cultural world. The supernatural in his stories functions metaphorically and relates exclusively to the real world of war and violence, in which people under heavy circumstances turn into animals, cannibals, which is magical in itself. In addition, Blāsim's work is on a subordinate level discussed from the perspective of postcolonial theory. Postcolonial theory has undergone a complicated...