Estetická zkušenost, paradox času a horizonty událostí

Abstract

Hlavním tématem diplomové práce je temporální dimenze estetické zkušenosti v jejím vztahu k paměti a imaginaci. Výchozím přístupem je pojetí vztahu mezi časem a vyprávěním u Paula Ricoeura, obsažené především v jeho třísvazkové práci s názvem Čas a vyprávění. Postupně bude prozkoumána specifičnost prožívání času, stejně jako výkony paměti a imaginace v narativní fikci. Pozornost je zaměřena obzvláště na vyprávění jako nástroj konstrukce srozumitelného celku, resp. smysluplného zřetězení jednotlivých událostí. Hlavním zkoumaným vztahem je vzájemné působení mezi světem díla a žitým světem. Funkčnost teoretických náhledů je prezentována na základě tvorby francouzského režiséra Chrise Markera, a to především jeho dvou filmů La jetée (1962) a Sans Soleil (1982).

The main topic of the thesis is the temporal dimension of aesthetic experience in its relation to memory and imagination. The initial approach to the topic is the concept of relationship between time and narrative of Paul Ricoeur, primarily contained in his three volume book entitled Time and Narrative. Gradually, the specificity of the time experience will be investigated, as well as operations of memory and imagination in narrative fiction. Attention is focused on a narrative as means to designate a coherent whole, respectively a meaningful concatenation of events. The main relationship explored is the interaction between the world of work and the lived world. The functionality of theoretical views is presented on the work of French director Chris Marker, especially on his two films La Jetée (1962) and Sans Soleil (1982).