Využití odpadní suroviny po zpracování sklářských písků

Abstract

Předložená diplomová je zaměřena na možné využití odpadního výplavu z procesu úpravy sklářských a slévárenských písků ložiska Provodín. Bylo studováno mineralogické a chemické složení, mechanické a fyzikální vlastnosti, parametry pórového prostoru a velikost specifického měrného povrchu. RTG difrakční rozbor prokázal zastoupení kaolinitu, illitu, křemene a akcesoricky se vyskytujícího mikroklinu. Silikátová analýza prokázala dominantní zastoupení SiO2, které tvoří 80,52%, Al2O3 tvoří 11,36% a K2O 2,14%. Tato diplomová práce se zaměřila na tři hlavní oblasti použití zkoumaného materiálu: na použití jako jílové složky do surovinových směsí pro výrobu hydraulických vápen, jako možného kaolinitického absorbentu a možné použití výplavu v geotechnice. Experimentálně se studovaný materiál míchal s vápencem v poměru 10; 15; 20 a 25 hm% a následně vypaloval v rozmezí teplot 850-1200řC. Pomocí RTG difrakčního rozboru se identifikovaly nově vzniklé fáze. Bylo prokázáno, že vznikají fáze, které jsou charakteristické pro hydraulická vápna (C2S, C3A, C4AF). Vznik fází je závislý na teplotě, nejvíce se objevují při teplotě nad 1050řC. Na studium specifického měrného povrchu a pórového prostoru byl použit čistý materiál a vypálené vzorky čistého materiálu z teplot 500 a 900řC. Největšími hodnotami disponuje čistý...

The presented diploma thesis is focused on possible use of waste from glass and foundry sands deposits of Provodín. The mineralogical and chemical composition, mechanical and physical properties, the specific surface area and parameters of pore area were studied. X-ray analysis proved the presence of kaolinite, illite, quartz and accessory microclin. Silicate analysis shows dominant presence of SiO2 80.52%, then Al2O3 11.36% and K2O 2.14%. This diploma thesis is focused on a possible use of studied material at three main areas: the potential use as a clay component in a raw material mixture for making of hydraulic lime, the use as a kaolinite absorbent and the potential use as a geotechnical material. The studied material was experimentally mixed with limestone in a ratio of 10; 15; 20 a 25 wt %. This mixture was subsequently burnt in the temperature range from 850 to 1,200řC. New phases were identified by an X-ray diffraction analysis. The results prove the presence of characteristic phases for hydraulic limes (C2S, C3A, C4AF). The formation of new phases depend on the temperature. The most of them are formed at a temperature of 1050řC and higher. For the characterization of a specific surface area and parameters of pore areas there were used simple studied material and thermally modified samples...