Alternativní využití Szondiho testu

Abstract

Diplomová práce analyzuje Szondiho test a jeho teorii ve světle aktuálních poznatků. Jejím cílem je prověřit potenciál této diagnostické metody a zvážit možnosti její aplikace. Na základě asociačního výzkumu se směr zájmu rozděluje do dvou studií. První z nich ověřuje vztah Szondiho teorie s vlastnostmi, které jsou na stupnici sémantického diferenciálu jednotlivým fotografiím podnětového materiálu přisuzovány. Výsledky ve většině případů potvrzují signifikantní rozdíly mezi Szondiho teoretickými kategoriemi čili "faktory". Ve druhé studii je zvolen narativní přístup, k poznání projektivních souvislostí je využita metoda vyprávění příběhů. Kvalitativní analýzy naznačují, že mají příběhy v rámci jednotlivých "faktorů" jisté podobnosti, které však ve většině případů neodpovídají Szondiho předpokladům. Pro potvrzení potenciálu metody nahlédnout do osobnosti či života respondenta nebyla získaná data dostačující. Přesto výsledky naznačují, že by po dalším výzkumném zpracování mohla být tato aplikace přínosná zejména pro odhalení dílčích témat respondentova života a jeho přístupu k ostatním lidem. KLÍČOVÁ SLOVA: Szondiho test, projekce, sémantický diferenciál, analýza příběhů

The thesis analyzes the Szondi's test and its theory in the light of current knowledge. Its aim is to examine the potential of this diagnostic method and to consider the possibilities of its application. On the basis of the free-association research, the direction of interest has divided into two studies. The first of them verifies the relationship of Szondi's theory with personal characteristics that are attributed to individual photos (stimulus material) on the scale of the semantic differential. In most cases, the results confirm significant differences between the factors. In the second study, the narrative approach is selected, it means "telling stories" method will be used for discover the projective potential. Qualitative analysis indicates that stories have some similarities- in the context of given factors, however, in most cases, they do not follow Szondi's assumptions. In order to confirm the potential of the possibility to know the proband's personality or life, the data obtained has not proved sufficient. The data does suggest, however, that after further research, the benefit of its application could be confirmed. KEY WORDS: Szondi test, projection, semantic differential, stories analysis