Antropologický profil dětí s diagnózou ADHD (attention deficit hyperactivity disorder).

Abstract

Diplomová práce se zabývá antropologickým profilem dětí s ADHD (attention deficit hyperactivity disorder), jež je jednou z nejčastějších psychiatrických diagnóz dětského věku. Řada studií prokázala vztah ADHD k odlišnostem v tělesném růstu, nejčastěji ve smyslu růstové retardace a nižších hmotnostních parametrů. Často jsou však tyto odlišnosti dávány do souvislosti s farmakologickou terapií syndromu. Někteří autoři také poukazují na možnost vlivu samotné poruchy ADHD. V této práci porovnáváme antropometrické parametry 40 chlapců s ADHD ve věku 6,00-10,99 let, kteří nejsou léčeni pomocí farmak (methylfenidátu), a 172 chlapců kontrolního souboru, jehož sestavení pro využití v klinickém výzkumu poruchy ADHD bylo jedním z cílů diplomové práce. Porovnány byly také anamnestické údaje získané pomocí dotazníků a poskytující informace např. o porodních parametrech, délce kojení, stravovacích návycích, o množství času stráveném fyzickou aktivitou nebo u televize. Kontrolní soubor zdravých jedinců byl sestaven z toho důvodu, aby lépe odrážel somatický profil dnešní dětské populace a poskytl také srovnávací údaje anamnestické. Vůči aktuálně užívaným růstovým standardům vykazoval kontrolní soubor některé významné rozdíly, svědčící o působení sekulárních trendů zvláště v tělesné výšce a tělesné hmotnosti a...

This final thesis deals with the anthropological profile of children with ADHD (attention deficit hyperactivity disorder), which is one of the most common psychiatric diagnoses in childhood. Many studies have demonstrated the relationship of ADHD to differences in physical growth, mostly in terms of growth retardation and lower weight parameters. However, these differences are often associated with the use of pharmacological treatment. Some authors point to the possibility of the influence of ADHD itself. In this paper we compare the anthropometric parameters of the 40 boys with ADHD from 6.00 to 10.99 years of age who are treated with medication (methylphenidate) and 172 boys of control group. The compilation of control group for use in clinical research of ADHD was one of the objectives of the thesis. We also compared anamnestic data obtained using questionnaires. It provided information such as birth parameters, duration of breastfeeding, eating habits, amount of time spent in physical activity, or time spent watching television. The control group of healthy individuals was established to better reflect the somatic profile of recent child population and also provided the anamnestic data. Against currently used growth standards control group showed some significant differences, which could be...