Ve stínu šaškovské rolničky: fenomén šílenství ve středověku a raném novověku

Abstract

The present thesis deals with the phenomenon of madness in the Middle Ages and the Early Modern Age. The author describes the function of madness in the context of each historical period by way of examining the historical development of the social status of the mentally ill. Various aspects of insanity as well as distinct characteristics and qualities of lunatics persons, such as gender, assets, or the actual level of mental disorder, are taken into consideration in order to demonstrate the consequently differing approaches of the sane to the insane and vice versa. The result of the historical process of the formation of the society's stance towards the lunatics and insanity in general is then transferred to the present where the discussed processes are demonstrated on real examples. Insanity is viewed through the prism of social constructivism. In line with the view that insanity, as a social construction, is a product of discourse, one of the present work deals with the dispute on the right of defining insanity whose result influenced the inception of psychiatry as a discipline as well as the current attitude of the society with respect to insanity.

Práce se zabývá fenoménem šílenství ve středověku a raném novověku. Prostřednictvím zkoumání historického vývoje sociálního statusu duševně chorých autor popisuje funkce šílenství v kontextu jednotlivých dějinných úseků. Zohledňuje při tom různé aspekty bláznivosti, a to včetně rozdílných charakteristik a vlastností samotných bláznů, jakými jsou například jejich pohlaví, majetek či skutečná míra pomatenosti, aby v důsledku toho demonstroval odlišné přístupy zdravých k šílenství a naopak. Výsledek procesu historického formování společnosti ve vztahu k bláznům a obecně šílenství autor následně zasazuje do současnosti, kde na reálných příkladech výsledky popisovaných procesů demonstruje. Na šílenství je nahlíženo skrze optiku sociálního konstruktivismu; v duchu teze, že je šílenství, jakožto sociální konstrukt, tvořeno diskursem, popisuje autor v části práce i spor o právo definovat šílenství, jehož výsledek ovlivnil vznik oboru psychiatrie i současný vztah společnosti k šílenství.