Lawrence Ferlinghetti: Images of a city

Abstract

Tato práce si klade za cíl představit tři základní pohledy, jimiž je nahlíženo město v poezii Lawrence Ferlinghettiho. Tyto perspektivy se vzájemně liší básnickým stylem, použitými literárními prostředky i tématy, které zpracovávají. Sdílejí ovšem jeden zásadní aspekt: obrazy města slouží k úvahám, které přesahují rámec témat specifických pro městský diskurz a zasahují do obecnějších rovin. Otázky, jimiž se Ferlinghetti takto zaobírá, byly rozčleněny do tří skupin: intertextualita, paměť a kritický diskurz. První pohled chápe město jako text a intertext, jenž je složen z mnoha různých druhů textů. Pojetí textu se zde neomezuje na text literární, nýbrž jsou jím myšleny i texty architektury, výtvarného umění, sochařství, nebo hudby. Jsou-li takové texty "čteny" v kontextu určitého místa ve městě (a tedy skrze takové místo), dochází k určitému setkání, které může dát vzniknout novým významům skrze paralely a kontrasty mezi odlišnými kódy těchto textů. Taková setkání se podílí na procesu kontinuální tvorby významů skrze intertextuální tok. Výsledkem je změna ve vnímání jednoho nebo obou textů, jeden je kontaminován druhým, a naopak. Příklady takové intertextuality hojně se vyskytující ve Ferlinghettiho básních jsou analyzovány na pozadí recepční a kritické teorie. Druhá perspektiva pojímá město jako...

The thesis provides three distinct perspectives on the representations of urban spaces in poetry of Lawrence Ferlinghetti. While they are dissimilar in terms of poetic style, employed literary devices and concepts and themes they explore, one important aspect is shared: the images of the city serve to discuss themes that transcend the urban domain. Ferlinghetti uses the city as a framework for his reflections on subject matters that have been categorized as follows: intertextuality, memory, critical urban discourse. The first perspective regards the city as a text and an intertext composed of various sorts of texts such as architecture, visual arts, literature, sculpture or music. These texts may enter the relation with the urban text when they are "read" in the context of actual physical location. A juxtaposition of two dissimilar texts may trigger production of new meanings, which has the character of continual process: it is the intertextual flux. As a result, the perception of one or both codes suffers modification; one text contaminates the other. The examples of these influences and interferences between urban and other texts are analyzed on the background of the study of intertextuality in reception and critical theory. The second perspective presents the city as a mnemonic space where both...