Individuální a sociální souvislosti sestupné sociální mobility

Abstract

Autorka se v textu zabývá tématem individuálních a sociálních souvislostí sestupné sociální mobility. Zaměřuje se na případy rodin vysokoškoláků, jejichž potomci nenavázali na sociální status svých rodičů z hlediska vzdělaní a nezískali tedy vysokoškolský diplom. Opřena o definice pro práci stěžejních pojmů, vycházejíc z kompilace publikací věnujících se výzkumu sociální mobility a vzdělanostních nerovností, předkládá kvalitativní analýzu sebraných rozhovorů zpracovanou za pomoci metod zakotvené teorie. Zmiňuje, že na základě provedené analýzy nelze zkoumaný jev, intergenerační sociální mobilitu z hlediska vzdělání jako takovou, označit za problém. Tím se stává až poté, kdy je zasazen do kontextuálního rámce, v němž k němu dochází. Autorka na základě analýzy shrnuje, že potomci vysokoškoláků své schopnosti a dovednosti získané výchovou v prostředí vysokoškolsky vzdělaných rodičů rozvíjejí a zužitkovávají, byť v jiné než formálně vzdělávací rovině. Je to právě autorita, jíž onen formálně vzdělávací systém disponuje, která vytváří sociální normu a společenské očekávání, na základě kterých jsou potomci vysokoškoláků bez vysokoškolského diplomu považováni za problematické, ze společenské normy se vychylující.

The author deals with the phenomenon of individual and social contexts of downward social mobility. She focuses on cases of families with at least one college educated parent whose children did not follow their parents in college education attainment. After defining terms such as social status, social mobility, capital and social reproduction that are key for later analysis, she summarizes previous researches of social mobility and educational inequalities. Thereafter she presents a qualitative analysis of gained interviews with ten respondents. This research has been done by methods of grounded theory that enable to uncover contexts of the analysed phenomenon. The author argues that the phenomenon in general, according to the analysis, is not a problem. It is understood as a problem only after it has been set into the context of the social situation in which the phenomenon occurs. According to the analysis the children of college educated parents do use and develop their abilities gained by socialization and upbringing by college educated parents. Nevertheless, these children do not develop their abilities in the formal system of education that is commonly conceived as the best educational institution. It is just the authority of this institution that creates the social norm - one of the contexts...