Ásgarð, Miðgarð a Útgarð: Vzájemné vztahy a jejich interpretace

Abstract

Práce usiluje o systematizaci staroseverských kosmografických představ. Zabývá se dvěma kosmologickými prostorovými koncepty - horizontálním a vertikálním. Nejprve zkoumá každý z těchto konceptů zvlášť, uvádí jejich strukturalistické interpretace i pozdější kritiky těchto interpretací. Dále zkoumá, zda jsou oba z prostorových modelů skutečně doložitelné v primární literatuře a zda jejich podoba skutečně odpovídá modelům, s kterými pracovali strukturalisté. Na základě kritického přístupu k pramenům vymezuje nový model vertikality. Těžištěm práce pak je zkoumání vzájemného vztahu obou prostorových konceptů, vymezení kontextů, na které se v primární literatuře každý z těchto konceptů váže, a analýza jejich funkce.

This paper attempts to systematize Old Norse cosmographical notions. It deals with two spacial cosmological concepts - the vertical and the horizontal one. At first, it examines each of these concepts separately, it introduces their structuralist interpretations as well as later critiques of these interpretations. Further on, it examines whether both of these spacial concepts are really sustainable in primary literature and whether their form really corresponds with structuralist models. On basis of critical approach to sources it defines a new model of verticality. The major focus of the paper is to analyze mutual reletionship of these two spacial cosmological concepts, to specify contexts in which they usually appear in the primary sources and to examine their function.