Srbsko a Černá Hora v procesech integrace do Evropské unie. Analýza problematiky interní bezpečnosti na územích s vysokým podílem albánského etnického osídlení

Abstract

Autor práce se pokusí nastínit základní požadavky Evropské unie v oblasti interní bezpečnosti kladené na státy usilující o členství. Tyto nároky, požadavky, kritéria Unie na členství pak srovná na konkrétním případu území s vysokým podílem albánského osídlení se stávajícím stavem interní bezpečnosti v Černé Hoře a Srbsku, přičemž důraz bude kladen také na dynamiku vývoje především v posledních dvanácti letech. Problematika bezpečnosti bude pojednána zhruba v intencích Kodaňské školy, tedy ve své širší podobě od tzv. Hard Security až po bezpečnost societální. Na konkrétním příkladu území s vysokým podílem albánského osídlení v Srbsku a Černé Hoře ve výše uvedených intencích problematiky interní bezpečnosti se pokusím verifikovat, kriticky zhodnotit základní axiomy obecného konceptu europeisace v jeho transitologickém smyslu. V souvislosti se sledovanými procesy europeisace bude rovněž kladen důraz na zhodnocení procesů postupného rozvolňování vzájemných vazeb mezi oběma státními entitami, bude zkoumána problematika možného vlivu formálních i neformálních procesů secese Černé Hory ze společného státu, soustátí na kvalitu a intensitu probíhající europeisace v obou zkoumaných státních entitách.

The author will attempt to outline the basic requirements of the European Union on the field of internal security imposed on states seeking membership. These demands, requirements and criteria for EU membership will be compare in the specific case of the regions with high proportion of the Albanian population to the current internal security situation in Montenegro and Serbia, with emphasis on the dynamics of development especially in the last approximately 12 years. Security issues will be discussed broadly in keeping with the Copenhagen School. That is in its broader form the so-called hard security to societal security. On the example of the regions with high proportion of the Albanian population in Serbia and Montenegro in the above-mentioned internal security issues I will try to verify and critically evaluate the basic axioms of the general concept of europeanisation in its transitological meaning. In relation to the surveyed processes of europeanisation I will also focus on the gradual process of loosing the ties between the two state entities, the issue will explore possible impact of formal and informal processes of secession of Montenegro from the common state, the quality and the intensity of ongoing europeanisation in both state entities will be examined.