Tématika smrti v díle Bohumila Kubišty z let 1912-1918

Abstract

Cílem této práce jsou obrazy s tématikou smrti ve vrcholné tvorbě Bohumila Kubišty kolem první světové války. Doposud nebyla tato problematika zpracována. Zaměřuje se na jednotlivé obrazy, které jsou doplňovány příslušnými podkapitolami, protože malířův život byl plný zásadních okolností, které ovlivnily jeho tvorbu. Přesto, že se zde prezentuje Kubištova tvorba v letech 1912-1918, byl přidán obraz Vzkříšení Lazara (1911). Uzavírá Kubištovo klasicizující období a dále se stává důležitým mezníkem v chápání smrti, které je ještě poučeno interpretací starých mistrů. Sv. Šebestián (1912) otevírá tuto celkovou problematiku již ve snaze o autostylizační složku a reakci na dobové události. Dále jsou zmíněna díla, ve kterých jsou vyobrazeny vždy dvě postavy se snahou odtržení člověk od reality, násilného uchopení jeho duše - Polibek smrti, Vražda, Hypnotizér (1912). Malíř zde řeší vztah aktéra a oběti. Kromě figurálních děl se objevuje námět vanitas např. v Zátiší s lebkou (1912). Výčet tvorby je ukončen obrazy z vojenské činnosti Fakír, Oběšený.

The topic of this study are the paintings on the death theme in the meridian works of Bohumil Kubišta around the time of the first World War. This dilemma has not been elaborated on in any previous publication. The task focuses on individual paintings complemented by relevant sub-chapters as the painter's life was full of major circumstances influencing his work. Though the main focus is on Kubišta's production from the period between 1912 and 1918, the painting Resurrection of Lazarus (1911) was appended. This painting concludes Kubišta's classicist period, and becomes an important milestone in the painter's understanding of death which is still illuminated by the interpretation of old masters. St. Sebastian (1912) opens the dilemma in pursuit of self-stylization and response to the contemporary events. The other mentioned paintings, which are always depicting two figures aiming to detach us from reality, violently gripping the soul - Kiss of Death, Murder, Hypnotist (1912). The artist is portraying the relationship of the actor with his victim. Apart from figurative paintings, the theme of vanitas appears, for example in Still Life with Skull (1912). The enumeration of paintings is concluded by portrayals of military operations Fakir (1914), Hanged (1915).