Bakalářská práce se zabývá počátky západoslovanských hradišť. Ve struktuře osídlení raného středověku měly tyto objekty význačné postavení. Jejich interpretace závisí na přesném časovém zařazení. Objasnění počátků hradišť komplikuje nesnadné datování archeologických artefaktů, zejména raně středověké keramiky. Přesné datování je nyní v některých případech možné na základě dendrochronologie. Díky této nové metodě víme, že budování opevnění začalo později, než jsme předpokládali. Na druhé straně však písemné prameny znají opevnění v 7. století. Přesto se na základě archeologických pramenů zdá, že hradiště nebyla zastoupena ve slovanském osídlení od počátku. Mezi příchodem Slovanů a budováním fortifikací tak není souvislost. Cílem práce je najít příčiny, které vedly k budování opevnění a určit funkce, které hradiště plnila. Poznání jejich vývoje v jednotlivých regionech povede k lepšímu porozumění tohoto fenoménu.

Bachelor thesis deals with the beginnings of the west-slavic strongholds. These objects had a significant position in settlement structure during the early middle ages. Interpretation requires an accurate dating. To describe the beginnings of hillforts is much more complicated because the archaeological artefacts, especially early medieval pottery as predominant find, are not easy to date. Direct dating is now available in some cases thanks to dendrochronology. According to this new method we know, that building of ramparts began later than we supposed. On the other side the documentary records know rampart in the seventh century. Though in the archaeological evidence it seems, that hillforts were not represented in the Slavic settlement since early. The context for such fortification must lie outside a supposed Slavic immigration. The aim of this work is to find out cause, which lead to building ramparts and determine functions, which hillforts fulfilled. Learning about their development in particular regions will lead to better understanding this phenomenon.