Normální a abnormální

Abstract

Práce se snažila zodpovědět otázku po tom, zda je možné nějakým pozitivním způsobem vyplnit pojem normality, aniž bychom toto pojetí vnímali jako normativní. Důležité zde bylo vyhnout se normalizačním pravidlům a pojetí normality jako naplňování společenských norem. Důraz byl naopak kladen na normy z hlediska individuality, které nám umožňují uchopit normalitu specifickým způsobem. Nebudou zde žádná determinující pravidla, ale pouze naše rozhodnutí a norma zde bude řádem, který je podmíněn aktuální situací a který se může proměňovat. Tento řád nemusí být nijak univerzální a je podmíněn pouze naší existencí, která ho nějakým způsobem určuje.

This paper represents an attempt to examine the possibility of inserting certain positive meanings into the concept of normality without at the same time perceiving it normatively. In this attempt it is vital to cast away our understanding of the rules of normativity and conception of normality as a process of fulfilling the rules of a society and understand the norm in relation to an individual. This individualistic understanding enables us to approach normality in its specific way. There are no prescribed determining rules: all that is left is our own decision and personal norm. These are going to form a dynamic order that is related to aa actual situation. Such order does not necessarily have to be universal one since it is determined and in certain manner shaped by our own existence.