Norská válečná zkušenost - 65 let proměn její prezentace

Abstract

Bachelor thesis Norwegian World War II Experience - 65 Years of Its Metamorphosis examines a development of an interpretation of the Second World War in Norway. It pursues to analyze the Norwegian historiography on the background of the evolution of the same phenomenon in the area of Western Europe. From the first post-war years until the end of 1980's was the development of the Norwegian historiography confined to a generally accepted concensus which perceived the war as a struggle of the vast majority of Norwegians united in a resistance against foreign enemies and a limited group of their Norwegian henchmen. The field of the resistance was scrutinized primarily, then, in the 1970's, first research on the issue of collaboration was made. Nevertheless, the historical publications kept their black-and-white perspective of the war experience until the turn of 1980's and 1990's, when a new generation of historians broke into the research and since then it has been trying to achieve a synthesis of this dominant perspective. Moreover, this generation is focused on the grey zones of the occupation period. The thesis demonstrates that there have been striking similarities between the development in Norway and Western Europe, yet, the Norwegian historiography falls behind. Another area of interest is how...

Bakalářská práce Norská válečná zkušenost - 65 let proměn její prezentace se zabývá vývojem interpretace druhé světové války v Norsku. Konkrétně usiluje na pozadí historiografického vývoje v západní Evropě o analýzu historiografie norské. Norská historiografie se od prvních poválečných let až do 80. let vyvíjela v rámci široce přijímaného konsenzu vnímajícího válku jako boj drtivé většiny Norů sjednocené v odboji proti cizímu nepříteli a omezené skupině kolaborantů. Nejprve se výzkum zabýval odbojem, od 70. let se začaly objevovat práce o kolaboraci. Historické publikace si udržovaly černo-bílé vidění válečné zkušenosti až do přelomu 80. a 90. let, kdy se ve větší míře prosadila nová generace historiků snažících se o syntézu tohoto pohledu a důraz na šedé zóny z období okupace. Práce dokazuje, že vývoj v Norsku je podobný vývoji v západní Evropě, je nicméně opožděný. Výzkum se zabývá také reflektováním proměn interpretací v oblasti muzeí a školních učebnic a dochází k závěrům, že jak v muzejnictví, tak ve vzdělávání, se projevují protichůdné tendence historiografický vývoj respektovat, nebo naopak konzervovat prezentace starší a prověřené.