Vliv Evropské unie na vývoj integrace Rady pro spolupráci v zálivu

Abstract

Tato práce se zabývá tím, jak Evropská unie (EU) ovlivňuje integraci zemí v méně vyspělých regionech světa. Nejdříve je zkoumán obecný potenciál EU v této oblasti. Jeho využití v praxi je následně ověřen na příkladu spolupráce s Radou Perského zálivu (GCC) a rozvojem tohoto uskupení. První část práce zkoumá politické a ekonomické změny ve světě od konce 80. let minulého století, které s sebou přinesly vlnu liberalizace světového obchodu, otevření rozvojových ekonomik a zrod nových fenoménů, především nový regionalismus a interregionalismus. Druhá kapitola se věnuje zahraniční politice EU, a jakým způsobem přistupuje ke spolupráci s rozvojovými zeměmi. V bezpečnostní oblasti je více rozpracována snaha EU šířit mír, prosperitu a stabilitu pomocí nevojenských prostředků, tedy principy soft diplomacy. V hospodářské dimenzi je ukázán postupný vývoj od nereciproční spolupráce s méně vyspělými zeměmi ke snaze uzavírat reciproční zóny volného obchodu. Prostřednictvím obchodních dohod, konzultací a jiné spolupráce se unie také snaží přispět v partnerských zemích ke změnám ve společnosti a k ekonomickým reformám. Třetí kapitola již aplikuje získané poznatky na GCC. Patrná je inspirace unii při vzniku rady a formování jejích orgánů. Na vývoji GCC a její spolupráci s EU je ukázáno, jak velký, a v jakých...

The thesis researches how European Union (EU) influences the integration of countries in less developed regions of the world. First, the general potential of EU in this area is examined. Its practical realization is verified on the example of cooperation with the Gulf Cooperation Council (GCC). The first part deals with the political and economical changes in the world since the end of 80s, which brought a wave of liberalization in world trade, an opening of developing economies and the birth of new phenomena, especially new regionalism and interregionalism. The second chapter addresses the European Foreign Policy and its approach to cooperation with developing countries. The part about security stresses the effort of EU to spread peace, prosperity and stability without the use of military force (principle of soft diplomacy). In economical dimension, the gradual development from nonreciprocal cooperation with developing states to the effort to establish free trade areas is shown. EU tries to help its partners with social changes and economical reforms through trade agreements, consultations and other kinds of cooperation. The third chapter applies these findings to GCC. Clearly visible is the inspiration of EU during the establishing of GCC and during the creating of its institutions. It is shown...