Rituální čistota a nečistota u Cikánů

Abstract

Autorka se v této práci zabývá tématem rituální čistoty a nečistoty u Cikánů. Koncept rituální čistoty a nečistoty přinesla do antropologie Mary Douglasová, její přístup se stal důležitým nástrojem pro zkoumání cikánských skupin. Rituální nečistota představuje určitou iracionální kvalitu, která má vliv na postavení jedince a společenské vztahy. Vytváří základní hranici mezi Cikány a ne-Cikány a meziskupinovou hierarchii. Rituální ne/čistota tyto hranice jasně vymezuje, Cikáni je však překračují a posouvají. V rámci rodin tento koncept udržuje nerovnost mužů a žen. Zabývá se nečistotou žen a jejími důsledky. Dále pojednává o základních tabu, která se týkají každodenního života. Uvádí i příklady jdoucí proti většinovému pojetí čistoty a nečistoty. Rituální čistota je udržována pomocí tří nástrojů - romského soudu, sociální kontroly a strachem z duší mrtvých. Autorka na závěr srovnává teorii Douglasové s konkrétním pojetím ne/čistoty u cikánských skupin.

In this thesis author deals with theme of the ritual purity and impurity among the Gypsies. Concept of ritual purity and impurity brought to anthropology Mary Douglas. Her approach became important tool to research Gypsy groups. Ritual impurity represents specific irrational quality, which influences social status of the individual or group and social relationships. It creates fundamental border between Gypsies and non-Gypsies and inter-communal hierarchy. Ritual im/purity these borders define clearly, but Gypsies cross and shift them. Within the families, this concept maintains inequality between men and women. Following chapter shows examples that go against mainstream interpretation of im/purity. Ritual purity is being kept by three instruments - Gypsy court, social control and fear of dead souls. Finally author compares Douglas's theory with concrete concept of purity and impurity among Gypsies.