Rozpad ČSFR a role politických elit v tomto procesu

Abstract

This paper focuses on the dissolution of Czech and Slovak Federal Republic in the context of Arend Lijphart's theory of consociational democracy. It is a comparative case study in which is compared the case of Czechoslovak federation with consociational democracy as a normative type. The paper consists of theoretical and empirical part. The consociational theory itself and its relation to the federalism are described in the first one. In the empirical part are sought all major consociational principles (grand coalition, mutual veto, proportionality, segmental autonomy and political discretion) in the Czechoslovak political system in the time around elections in 1992. The main reason why should be Czechoslovakia placed in the context of consociationalism is fact that the Arend Lijphart (author of the theory) himself identifies Czechoslovakia as a book example of consociational democracy. The existence of strongly divided segments in Czechoslovakia is proven in this paper by the same method as Lijphart uses in Netherlands. The election results of both ethnics - Czechs and Slovaks - were strictly divided in the years 1990 and 1992. This means that there were no political parties that were successful in both republics at the same time. Most of the consociational principles were found in the Czechoslovak...

Tato práce se zabývá rolí politických elit v rozpadu ČSFR, kterou zkoumá v rámci teorie konsociační demokracie. Jedná se o komparativní případovou studii, ve které je srovnáván případ československé federace s konsociačnídemokracií jako ideálním typem. Práce sestává z teoretické a empirické části. V té první je hlouběji popsána konsociační teorie samotná a její vztah k problematice federalismu. V empirické části jsou hledána jednotlivá konsociační pravidla (velká koalice, menšinové veto, proporcionalita, segmentální autonomie a diskrétnost politiky) v československém politickém systému v období po volbách 1992. Hlavním důvodem proč stavět Československo do kontextu konsocionalismu je fakt, že sám autor této teorie Arend Lijphart označil Československo za učebnicový příklad tohoto konceptu. Existence jasně rozdělených segmentů v Československu je v práci dokazována pomocí stejné metody, kterou užívá Lijphart. Volební výsledky obou etnik - Čechů i Slováků - byly v letech 1990 a 1992 jasně oddělené. To znamená, že neexistovala strana, která by byla úspěšná v obou republikách současně, což dokazuje politickou vyhraněnost odpovídající segmentům. Většinu konsociačních pravidel se pak podařilo v československé federaci nalézt. Jedná se ovšem pouze o ta formálnější, která byla zajištěna hlavně federálním...