Vliv tafonomických faktorů na degradaci kostní a zubní tkáně.

Abstract

Postmortální dekompozice kosterních pozůstatků je reakcí na interaktivní vliv abiotických a biotických činitelů prostředí (např. klimatické faktory, charakter půdy, vliv vody; mikroorganismy, rostliny, zvířata, člověk). Předložená práce pojednává o vlivech tafonomických faktorů na kosterní materiál a zuby. Pouze okrajově se dotýká procesů rozkladu měkkých tkání. Popisuje změny integrity kosterních pozůstatků uložených na povrchu nebo v zemi. Rozebírá rovněž extrémní podmínky, kterým mohou být kosti a zuby vystaveny v souvislosti s kanibalismem či mařením identity jedince. Zdůrazněn je také význam znalosti tafonomie tkání lidského těla v kontextu archeologie a forenzní antropologie.

Post-mortem decomposition of skeletal remains is a response to the interactive effects of abiotic and biotic environmental factors (eg. climatic factors, the nature of the soil, the influence of water, microorganisms, plants, animals, humans). The present work deals with the effects of the taphonomic factors on skeletal and dental material. Only marginally affects the degradation of soft tissue. It describes changes in the integrity of the skeletal remains deposited on the surface or in the soil. Also discusses the extreme conditions that may be expose bones and teeth in connection with cannibalism or suppression of identity of the individual. Emphasises the importance of the knowledge of taphonomy tissues of the body in the context of archaeology and forensic anthropology.