Nejsou jako my. Sociální marginalizace a integrace v období "budování nového řádu" na příkladu menšin v českém pohraničí (1945-1960)

Abstract

Tato práce se snaží postihnout proměňující se vztah české společnosti a jejích politických elit k menšinám v období poválečné obnovy československého národního státu a v době nástupu a stabilizace diktaury KSČ. Činí tak na příkladu tří velmi různorodých menšinových skupin: zůstavších Němců, Romů a volyňských Čechů. Specifickým prostorem, v němž probíhají procesy, jež jsou v práci podrobovány detailnějším analýzám, je české pohraničí, někdejší Sudety. Předmětem zájmu přitom jsou jak komunikované diskurzy a legitimizační strategie, tak vyjednávání a konflikty na místní úrovni. Cílem je postihnout vliv ideologických východisek, které ústřední političtí aktéři přetavovali v konkrétní politické záměry, na konkrétní dění v pohraničí, a zároveň vliv myšlení a představ místních aktérů na proměny politiky a dokonce i ideologie. Díky tomu práce plasticky zpřítomňuje často nejednoznačné vztahy mezi jednotlivými složkami politického a úřednického aparátu (mocenskými elitami celostátní KSČ, jednotlivými ministerstvy a regionálními nebo lokálními fukcionáři), místní "většinovou" společností (především novými osídlenci z českého vnitrozemí) a v rámci dílčích sond také manévrovací prostor příslušníků vybraných menšin.

This work considers the changing attitudes of Czech society and its political élite towards minorities in the restored nation-state of Czechoslovakia after the Second World War and in the period of the coming to power of the Czechoslovak Communist Party and the stabilization of its dictatorship. To this end, it examines three very heterogeneous minority groups: the ethnic Germans remaining after the expulsions, the Gypsies (Roma), and the Volhynian Czechs. The Czech borderlands (former Sudetenland) were a distinctive space; the processes that took place there are analysed in detail in this work. The discourses and the strategies of legitimation, as well as conflicts and negotiations at the local level, are considered in particular. The aim of the work is to reveal the ideological starting points that the key political actors turned into concrete political aims and the influence that they had on specific events in the border areas, and also the influence that the thinking and notions of local actors had on the transformation of policy and even ideology. Consequently, the work presents a vivid picture of the often ambiguous attitudes amongst the individual components of the Party and State apparat (the senior leadership of the Communist Party, the individual ministries, and the regional and local...