Statistical Analysis of the Observable Data of Gamma-Ray Bursts

Abstract

Gama záblesky stále ještě nejsou zcela pochopené jevy. Nicméně jejich prozkoumání může poskyt- nout užitečný nástroj pro lepší porozumění ranného vesmíru, protože patří mezi nejvzdálenější a nejintenzivnější objekty, které astronomové znají. Tato práce se snaží přinést více informací o tzv. skupině prostředních záblesků objevené již dříve různými autory v různých databázích. Nejdříve jsou statisticky studovány délky trvání a spektrální tvrdosti gama záblesků pozorovaných přístrojem "Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager". Získané výsledky naznačují, že tyto prostřední záblesky tvoří samostatnou skupinu. Za druhé, tyto záblesky jsou dále podrobně zkoumány s ohledem na jejich "spektrální lagy", špičkové toky, rudé posuvy, výskyt supernovy, atd. Za třetí, dlouhé gama záblesky se známými rudými posuvy a s odvozenými pseudo-rudými posuvy detekovanými přístrojem "The Burst and Transient Source Experiment" a dále záblesky se změřenými rudými posuvy z přístrojů Swift a Fermi jsou použity pro studium kosmologických efektů na rozdělení jejich pozorovaných toků záření.

Gamma-ray bursts are still not fully understood events. However, their exploration could pro- vide a useful tool for a better understanding of the early Universe because they belong to the most distant and violent objects that astronomers know. This thesis tries to bring more information about a so-called group of intermediate-duration bursts claimed by different authors employing dif- ferent data samples. Firstly, duration and spectral hardness properties of bursts from the Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager are statistically analysed. The obtained results bring a suspicion that these intermediate bursts gather into a separate group. Secondly, these bursts are investigated in more detail with respect to their spectral lags, peak count rates, red- shifts, supernova observations, and so forth. Thirdly, long-duration bursts with known redshifts and with derived pseudo-redshifts detected by The Burst and Transient Source Experiment, Swift and Fermi bursts with known redshifts, are used to study the cosmological effects on the observed flux and fluence distributions.