Řízení o dědictví

Abstract

Závěr Dědictví se v České republice i ve Spolkové republice Německo nabývá smrtí zůstavitele. V obou zemích probíhá po smrti zůstavitele řízení o dědictví, jehož úkolem je zajistit bezproblémový přechod majetku a dluhů zůstavitele na právní nástupce, a tím předcházet budoucím sporům. Projednání a rozhodnutí o dědictví soudem poskytuje garanci právní jistoty nejenom účastníkům řízení, ale i třetím osobám. Řízení o dědictví plní funkci legitimační a majetkovou. V obou zemích patří toto řízení mezi občanskoprávní nesporná řízení. Doposud jsem se v celé práci zabývala řízením o dědictví v Německu a v České republice odděleně, a proto v této závěrečné kapitole provedu jejich srovnání a upozorním na rozdíly a shody obou úprav. Řízení o dědictví v České republice je ovládáno principem obligatornosti dědického řízení a principem ingerence státu do majetkových právních vztahů. Předpokladem pro zahájení řízení o dědictví je smrt fyzické osoby. Soud zahájí řízení z moci úřední, jakmile se dozví, že někdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Uplatňuje se zásada oficiality dědického řízení. Řízení lze zahájit i na návrh, ale k tomu dochází v praxi ojediněle. V řízení soud (soudní komisař) zjišťuje dědice, rozsah majetku a dluhů zůstavitele. Jednotlivé úkony v řízení na sebe navazují tak, aby bylo možné spolehlivě...