Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Rousseau and his Influence on the French Revolution
rigorózní práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/35827Identifikátory
SIS: 107135
Kolekce
- Kvalifikační práce [23745]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Šimsa, Martin
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Politologie
Katedra / ústav / klinika
Ústav politologie
Datum obhajoby
19. 4. 2011
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Prospěl/a
Klíčová slova (česky)
společenská smlouva, přirozený stav, svoboda, sebeláska, rovnost, stát, obecná vůle, suverén, republikanismusKlíčová slova (anglicky)
social contract, natural state, liberty, self-love, equality, polity, general will, sovereign, republicanismRigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
The "rigorózní" thesis focuses on the evaluation of Rousseau's legacy. It is based on the confrontation of two adverse pictures of his ideas. The first image sees Rousseau as a thinker who prepared with his original concepts fertile ground for diverse undemocratic regimes and ideologies. These always declare their allegiance to the loftiest ideals but only to perpetrate the biggest crimes and to deprive people of their liberty. The second image sees in Rousseau an uncompromising critic of social injustice who saw the only possibility for redemption in liberty and equality. In this case he was one of the most important thinkers who inspired people on the road to the victory of democracy and an author whose original ideas still keep to inspire and to fascinate. I argue in favor of the second picture. Rousseau's critique of the moral crisis is based on the disunity of modern social man. This disunity stems from the incessant conflict between our natural nature and the social state. Rousseau saw the only solution in the adaptation of the original nature to the new social state. This can be achieved only through an affective bond to a political whole. Just so can man keep his liberty which represents the basic value of his existence. In society it is no more a case of absolute freedom but of conscious obedience...