Sen a skutečnost v textech Pražského lingvistického kroužku a Skupiny surrealistů

Abstract

The rigorous thesis deals with the relationship between members of The Prague Linguistic Circle and the Czech Surrealist Group in the time period between the world wars with the emphasis on the later thirties. The thesis analyzes especially the relation of literary-scientific discourse of the Czech structuralism represented by the theoretical studies of Jan Mukařovský and Roman Jakobson to artistic repertoire of texts, art works, norms and political-cultural views of the Czech surrealism. The introductory part describes the mutual co-operation and personal relationships among members of both groups; the second part of the dissertation shows the presented problems in the historical context of the crisis of the thirties. The framework of my dissertation is composed of the following paradigmatic topics: reality, objectivity, torso, dream and the subconsciousness. The last part of the paper compares surrealism and the atmosphere of the thirties with the mannerism and the period after The Thirty Years' War. The analysis is focused on reciprocal reception of the surrealistic and the structuralistic esthetical conceptions in the thirties.

Rigorózní práce se věnuje vzájemným souvislostem mezi členy Pražského lingvistického kroužku a Surrealistické skupiny v meziválečném období, přičemž důraz je kladen na vrcholná třicátá léta. Analyzuje zejména vztah literárně-vědného diskursu českého strukturalismu, reprezentovaného teoretickými studiemi Jana Mukařovského a Romana Jakobsona, k uměleckému repertoáru textů, výtvarných děl, norem i světonázoru českého surrealismu. V úvodním oddíle se práce věnuje vzájemné spolupráci a osobním vztahům mezi členy obou skupin, druhý oddíl potom zasazuje zkoumanou problematiku do historického kontextu krizových třicátých let. Hlavní osu rigorózní práce tvoří následující oddíl zabývající se paradigmatickými tématy, mezi které řadí: skutečnost, předmětnost, torzovitost, sen a podvědomí. Poslední oddíl práce komparuje surrealismus a atmosféru třicátých let s manýrismem a obdobím po třicetileté válce. Analýza je zaměřená hlavně na vzájemnou recepci surrealistické a strukturalistické estetické koncepce třicátých let.