Kulturní politika USA a SSSR po druhé světové válce

Abstract

After the Second World War the United States and the Soviet Union started off with almost opposite models of cultural policy, eight years later in the midst of Cold War their cultural policies were as close as they ever would get. Cultural policy had changed; this thesis analyzed the quality and direction of this change. In the Soviet Union the post-war ideological campaigns have changed the nature of Soviet cultural policy in the sense that punishment was no longer lethal. The purpose of these campaigns had become redefining what Soviet culture should look like. This policy, however, was not practical, but rather rhetorical. The ultimate goal was not to affect culture, but rather to demonstrate what it should and should not look like. Cultural policy proper was overshadowed completely by cultural policy as display. In the United States the House Un-American Activities Committee attacked the most prominent and loud center of American culture - Hollywood. In this case again, the purpose of this policy has not been to exert actual influence on culture, but rather to insist, that there are parts of culture that can be "un-American". In the American case this policy was even more "as display" than in the Soviet Union, simply because the HUAC could not be the source of actual restrictive cultural policy. Overall...

Po druhé světové válce Spojené státy a Sovětský svaz měly téměř opačné modely kulturní politiky, o osm let později uprostřed studené války si jejich kulturní politiky byly tak blízko, jak bylo vůbec možné. Kulturní politika se změnila, tato práce analyzuje kvalitu a směr této změny. K tomuto účelu používá koncept "demonstrativní" kulturní politiky Raymonda Williamse. V Sovětském svazu po válce ideologické kampaně změnily charakter sovětské kulturní politiky v tom smyslu, že trestem již nebyl rozsudek smrti. Cílem těchto kampaní se stalo definovat, ja by nová sovětská kultura měla vypadat. Tato politika se však neodehrávala v praktické, ale spíše v rétorické rovině. Konečným cílem nebylo ovlivnit kulturu, ale spíše ukázat, jak by měla a neměla vypadat. V kulturní politice převážila její demonstrativní složkou. Ve Spojených státech Výbor pro neamerickou činnost zaútočil na nejvýznamnější a nejviditelnější centrum americké kultury - Hollywood. Ani v tomto případě účelem této politiky nebylo vyvíjet skutečný vliv na kulturu, ale spíše zdůraznit, že existují takové jevy jako "neamerická" kultura. V americkém případě tato politika byla ještě více "demonstrativní", než v Sovětském svazu, jednoduše proto, že HUAC neměl žádné skutečné pravomoci v oblasti kulturní politiky. Práce dochází k závěru, že na počátku...