Knihy na dvoře Rožmberků

Abstract

Přestože se zahraniční historické bádání - především německé - může pochlubit více či méně kvalitními výzkumy největších knihoven raněnovověké střední Evropy, ve srovnání například s knihovnami měšťanskými jsou dějiny šlechtických knihoven zpracovány zpravidla podstatně húře. 1 Starší, ale i někteří současní badatelé se často soustředí především na otázky týkající se jejich velikosti a organizace a přitom opomíjí oblasti výzkumu spjaté s funkcí knihoven a jejich užíváním. Zejména pokud jde o rozsáhlé šlechtické sbírky čítající několik tisíc svazků, Zll stává nedořešeným problémem, zda a jakou měrou byly skutečně aktivně využívány a jaký význam ve šlechtickém prostředí ve skutečnosti měly? Platí to i pro dějiny našich tří nejrozsáhlejších šlechtických knihoven předbělohorského období - rožmberské, žerotínské a dietrichsteinské. Jejich ucelený výzkum zůstává jedním z naléhavých desiderát české kulturní historie. Tento neutěšený stav samozřejmě souvisí i s okolností, že ani jedna z nich se nedochovala jako kompaktní celek. Torza těchto knihoven jsou navíc rozptýlená ve fondech různých - ještě k tomu navíc zahraničních - institucí, což jejich zkoumání velmi komplikuje. Tragický osud stihl knihovnu jihočeských Rožmberků, zrcadlící významné společenské a kulturní postavení jejich politicky angažovaných majitelů....