Cantigas de Santa Maria jako prostředek sebeprezentace krále Alfonse X. Učeného

Abstract

Práce zkoumá metodu sebeprezentace kastilského krále Alfonse X. Učeného (†1284), jak se projevuje ve sbírce mariánských písní Cantigas de Santa María, jež vznikla v jeho dvorním skriptoriu. Panovník v této sbírce dvorným způsobem opěvuje Pannu Marii, prohlašuje ji za svoji dámu a tak na sebe bere roli krále-trubadúra. V ohnisku pozornosti se v první části práce nachází první polovina řečené role a je představen alfonsinský koncept vladaře jako rozumějící hlavy poddaných. Druhá část se zaměřuje na královo trubadúrství a ukazuje na vazby a podobnosti mezi pojetím trubadúra jako umělce vypovídajícího o světě a alfonsinským králem učitelem, jemuž trubadúrský vztah k Panně Marii umožňuje mimo jiné rovněž vnést do svého úřadu prvek svatosti nezávislý na Římu i na sekulární tradici kastilské monarchie.

The thesis deals with a method of self-presentation employed by the king of Castile Alphonse X the Learned (†1284) as it appears in his Marian songbook Cantigas de Santa Maria, where the king proclaims himself to be a troubadour of the Virgin Mary, thus creating a double character of king-troubadour. The first part presents an analysis of the »king« aspect of this double character and the alfonsine concept of monarch as a comprehending head of the people. In the second part the troubadour persona of the king is scrutinized with special emphasis on proximity between those two concepts. It is shown along the way how the close relation with the saint enables the king to enrich his secular regal power with a touch of sanctity independent of Rome.