Písňová tvorba Antonína Dvořáka

Abstract

This thesis concerns the song cycles Gypsi Melodies op. 55 (1880) and Biblical Songs op. 99 (1894) by Antonín Dvořák. The main question is how the composer musically reads the text and how he represents and further develops its sense. Two musical settings of Adolf Heydukʼs poems Cigánské melodie (1859) are discussed in the first part: At first Gypsi Melodies, a cycle of fourteen songs by Karel Bendl written in 1861-62 and 1875 that also provides context for Dvořákʼs Gypsi Melodies, and then the latter song cycle by A. Dvořák. Both works are analysed in detail and compositional principles of musical setting of the sense of the text are characterized. Some paralels as well as differences are to be found not only in the two ways of setting the same texts but also in more general terms. Another topic discussed are the certain ways of representing the idea of the exotic in Bendlʼs and Dvořákʼs Gypsi Melodies. In the second part Dvořák's musical setting of the sense of words in his Biblical Songs is described and explained. The certain principles used (concerning musical developing of the atmosphere and its changes and representing the sense of some particular words) are rather similar to the compositional approach to the text in his Gypsi melodies as well as in the other songs researched (Dvořákʼs...

Tato práce se blíže zabývá písňovými cykly Cigánské melodie op. 55 (1880) a Biblické písně op. 99 (1894) Antonína Dvořáka. Stěžejní otázkou je, jak Dvořák čte zhudebňovaný text a jakým způsobem v těchto písních interpretuje jeho smysl. V prvním oddílu práce jsou na základě podrobných analýz tímto způsobem pojednána zhudebnění Cigánských melodií, básní Adolfa Heyduka z roku 1859. Nejprve Cigánské melodie Karla Bendla, tedy cyklus čtrnácti písní, které vznikaly v letech 1861- 62 a 1875. Poznatky získané z analýz těchto písní pak zároveň poskytují srovnávací kontext pro Dvořákovy Cigánské melodie. Následuje oddíl, kde je rovněž analytickým způsobem zkoumán stejnojmenný Dvořákův písňový cyklus. Přiblíženy jsou také způsoby práce se smyslem zhudebňovaného textu u obou autorů, popsány některé paralely či naopak odlišnosti skladatelských čtení nejen při zhudebňování stejných básní, ale také ve všeobecnější rovině. Vedle toho jsou tu charakterizovány způsoby, jakými Bendl i Dvořák ve svých Cigánských melodiích prostředkují souboru představ o cikánském a exotickém, jaké jsou v Heydukových básních evokovány. V druhém oddílu je přiblížena Dvořákova práce se smyslem zhudebňovaného textu v Biblických písních, která je v mnoha ohledech velmi podobná skladatelskému uchopení textu v ostatních dosud zkoumaných...