Mensch und Höhlen im Neolithikum

Abstract

Men and Caves in the Neolithic Period Vladimír Peša ABSTRACT From the beginning of archaeological excavations in the 19th century up to the present day, caves as archaeological sites have most often been interpreted as longer- or shorter-term settlements, hideaways or shelters for herdsmen; other interpretations that are considered for caves are cult functions and shelters for social outcasts. I see the beginnings of these notions of universal functions for caves in two contexts. Up until the second half of the 20th century there was a predominant interest throughout most of Europe in Palaeolithic history, and an interpretive model of Palaeolithic cave settlement was subsequently applied to frequently less distinct or even different find situations dating to post-Mesolithic periods. Secondly, at the close of the 19th century caves in the general consciousness of society (i.e. including archaeological) were mainly thought of as warfare shelters or as cover from inclement weather during agricultural activities away from the settlement. Speculation on the greater importance of cult activities and the symbolism of caves doesn't appear with greater regularity in literature until the 1980s; and yet, the settlement impression of caves persists. Using the Neolithic period as an example, the submitted work attempts...

Člověk a jeskyně v neolitu Vladimír Peša ABSTRAKT Jeskyně jako archeologická lokalita je od počátku archeologických výzkumů v 19. století až po současnost nejčastěji interpretována jako dlouhodobější či krátkodobější sídliště, útočiště nebo úkryt pastevců, a doplňkově jsou uvažovány i funkce kultovní, úkryt lidí vyloučených ze společnosti atd. Počátky této představy univerzální funkce jeskyní vidím ve dvou souvislostech. Až do druhé poloviny 20. století převládal ve větší části Evropy zájem o paleolitické dějiny a interpretační model paleolitického jeskynního sídliště byl následně aplikován na často méně výrazné, či dokonce odlišné nálezové situace postmezolitických období. Za druhé, na sklonku 19. století představovala jeskyně v obecném povědomí společnosti (tedy i archeologické) především místo válečných úkrytů nebo úkryt před nepohodou při mimosídlištních hospodářských aktivitách. Úvahy o větším významu kultovních aktivit a symboliky jeskyně se v literatuře objevují častěji teprve od 80. let 20. století, ale sídlištní představa jeskyní nadále přetrvává. Předkládaná práce se pokouší na příkladu období neolitu postihnout fenomén jeskynního využívání jak z širších souvislostí chronologických, tak funkční interpretace archeologických dokladů ve vztahu k přírodnímu charakteru jeskyní. Jeskynní lokality jsou...