Transformační proces v Alžírsku (1988-1999)

Abstract

- Transformační proces v Alžírsku (1988-1999) Předkládaná práce analyzuje politické změny v Alžírsku po roce 1988, kdy byl po nepokojích v hlavním městě zahájen liberalizační proces a urychleny ekonomické tržní reformy. Politické reformy měly posílit postavení prezidenta Bendžedída a jeho spojenců na úkor konzervativních oponentů a zároveň obnovit legitimitu režimu. Autoři reforem každopádně nepočítali s výraznějším sdílením moci. Nečekaný úspěch islamistické strany mobilizoval konzervativce a protiislamisticky zaměřené armádní velení. Zrušení voleb kvůli jednoznačnému vítězství islamistů v lednu 1992 vedlo k eliminaci islamistické i sekulární opozice. Obnovený autoritářský režim dokázal dostat pod kontrolu islamistické povstání a s pomocí MMF i kritickou ekonomickou situaci. Návrat k ústavnímu režimu proběhl bez účasti islamistické i sekulární opozice, která byla fragmentovaná a režim ji dokázal částečně kontrolovat. Po roce 1996 byl nastolen autoritářský režim s omezenými pluralitními prvky s dominantním postavením prezidenta, které je však oslabováno výrazným vlivem armádního velení. Politické strany mohou působit, ale jejich vliv je omezen. Jisté limity má i svoboda tisku. Došlo k posílení soukromého sektoru, postavení státu je však stále výrazné a ekonomika je závislá na vývozu ropy a zemního...

- Transformační proces v Alžírsku (1988-1999) Předkládaná práce analyzuje politické změny v Alžírsku po roce 1988, kdy byl po nepokojích v hlavním městě zahájen liberalizační proces a urychleny ekonomické tržní reformy. Politické reformy měly posílit postavení prezidenta Bendžedída a jeho spojenců na úkor konzervativních oponentů a zároveň obnovit legitimitu režimu. Autoři reforem každopádně nepočítali s výraznějším sdílením moci. Nečekaný úspěch islamistické strany mobilizoval konzervativce a protiislamisticky zaměřené armádní velení. Zrušení voleb kvůli jednoznačnému vítězství islamistů v lednu 1992 vedlo k eliminaci islamistické i sekulární opozice. Obnovený autoritářský režim dokázal dostat pod kontrolu islamistické povstání a s pomocí MMF i kritickou ekonomickou situaci. Návrat k ústavnímu režimu proběhl bez účasti islamistické i sekulární opozice, která byla fragmentovaná a režim ji dokázal částečně kontrolovat. Po roce 1996 byl nastolen autoritářský režim s omezenými pluralitními prvky s dominantním postavením prezidenta, které je však oslabováno výrazným vlivem armádního velení. Politické strany mohou působit, ale jejich vliv je omezen. Jisté limity má i svoboda tisku. Došlo k posílení soukromého sektoru, postavení státu je však stále výrazné a ekonomika je závislá na vývozu ropy a zemního...